Americká mise na Mars bude pátrat po mikrobech. Využije speciální laser

Na stožáru roveru bude také superkamera příští generace, tzv. SuperCam – nová verze kamery, která je na starší marsovské sondě Curiosity (ta se nazývá ChemCam).

Přístroj je kombinací kamery, laseru a spektrometru, přičemž podle agentury Reuters vypadá jako „krabice na cereálie“.

Vozítko Mars 2020 bude pomocí infračerveného laseru na kameře zahřívat kameny mimo svůj dosah. Poté bude přes kameru analyzovat plazma a určovat jeho chemické složení, aniž by se fyzicky vzorek odebral.

Superkamera rovněž disponuje zeleným laserem a 100nanosekundovou optickou závěrkou, čímž podle NASA dokáže identifikovat chemické sloučeniny na povrchu rudé planety v okolí vozítka. Všechno toto vybavení pomůže roveru najít sulfáty a uhličitany, což by naznačovalo přítomnost kapalné vody na Marsu.

Svůj první jízdní test absolvovalo vozítko Mars 2020 loni 17. prosince v kalifornské laboratoři. Podle Američanů se dokázalo pohybovat dopředu i dozadu a dělat piruety, a to po dobu deseti hodin. Vozítko rovněž zvládlo překonat menší rampy.

Rover prý ujede za jeden marsovský den 200 metrů. Tamní den trvá 24 hodin 37 minut a 22 sekund, rok je však kvůli jiným ročním obdobím skoro dvakrát delší než na Zemi.

Start rakety s roverem z floridského mysu Canaveral se má uskutečnit letos v červenci nebo v srpnu, přistání v kráteru Jezero na Marsu plánuje NASA na 18. února 2021.

Vozítko tam bude pátrat po stopách případného života, avšak tedy nikoli současného, nýbrž kdysi v minulosti.

Daná mise je součástí většího projektu, který zahrnuje i mise na Měsíc. Ty by mohly lidstvo připravit na to, aby nakonec osobně prozkoumalo i Mars.

Nejde o jedinou aktuálně chystanou misi na naši sousední planetu. Také odborníci z Evropské unie a Ruska spolupracují na misi na Mars, aby se pokusili zodpovědět otázku, zda život na rudé planetě vůbec někdy existoval.

Pokud nedojde k nečekaným zádrhelům jako nedávno s padáky, jejich sonda by se tam měla vydat letos v červenci. Přistát se pak má na marsovském povrchu příští rok na jaře, a to konkrétně na místě zvaném Oxia Planum.

Jde o program ExoMars, na kterém Evropská kosmická agentura (ESA) též částečně spolupracuje i s americkým úřadem NASA.