Američan žil s prasečí ledvinou sedm týdnů

Lékaři krátce po zákroku vyjádřili naději, že by transplantovaná prasečí ledvina mohla vydržet dva roky.

Nad květnovým úmrtím pacienta nemocnice v prohlášení vyjádřila hluboký smutek a kondolovala rodině. Zároveň podle listu The Guardian zmínila, že nic nenasvědčuje tomu, že by Slayman zemřel v důsledku oné transplantace.

Zpravodajský server STAT News, který se zaměřuje na problematiku zdraví a medicíny, k tomu doplnil, že kvůli ochraně soukromí neposkytla nemocnice přesné informace o jeho smrti ani datum, kdy zemřel.

Slayman v roce 2018 podstoupil transplantaci lidské ledviny, ale od loňského roku musel opět podstupovat dialýzu, jelikož ledvina začala selhávat. Když se u něj objevily komplikace spojené s dialýzou, lékaři mu navrhli transplantaci prasečí ledviny. Orgán z geneticky upraveného prasete dostal 16. března.

Na samotném zvířeti provedli před zákrokem spolupracovníci nemocnice desítky genetických úprav metodou CRISPR s cílem zlepšit kompatibilitu s člověkem. Podle lékařů začala nová ledvina vytvářet moč krátce poté, co byla pacientovi do těla voperována.

Šlo teprve o třetí případ, kdy živý pacient dostal orgán z geneticky modifikovaného prasete. Dva muži, kterým v USA loni a předloni voperovali prasečí srdce, zemřeli do několika týdnů po zákroku.

Slaymanova rodina v prohlášení poděkovala jeho lékařům. „Jejich obrovské úsilí, které vedlo ke xenotransplantaci, dalo naší rodině dalších sedm týdnů s Rickem. Vzpomínky na tuto dobu zůstanou v našich myslích a srdcích,“ napsala.

Slayman podle rodiny podstoupil xenotransplantaci, jak se označuje snaha nahrazovat nefunkční lidské orgány těmi zvířecími, i proto, aby poskytl naději tisícům lidí, kteří potřebují transplantaci, aby přežili. „Rick tohoto cíle dosáhl a jeho naděje a optimismus přetrvají navždy,“ uvedla pacientova rodina.

Na americkém seznamu čekatelů na transplantaci je podle AP více než 100 tisíc lidí, z nichž většina potřebuje právě ledvinu. Tisíce pacientů každoročně umírají, než na ně přijde řada.

Je třeba zmínit, že při loňském experimentu pracovala voperovaná prasečí ledvina v lidském těle, které bylo darováno medicíně, po dobu dvou měsíců. Lékaři z newyorské kliniky NYU Langone Health transplantovali prasečí ledvinu v červenci Maurici Millerovi, muži s mozkovou smrtí.

Pokus skončil v září, když chirurgové ledvinu z těla vyjmuli a vrátili Mauricovo tělo jeho rodině ke kremaci.

Za připomenutí stojí i to, že letos v dubnu lékaři z NYU Langone Health transplantovali tuto zvířecí ledvinu první ženě.

Odborníci 54leté Lise Pisanové nejprve implantovali tzv. mechanickou srdeční podporu, aby její srdce nadále tlouklo, a o několik dní později provedli transplantaci ledviny z geneticky modifikovaného prasete.