Článek
Informoval o tom list The Guardian s odkazem na studii publikovanou minulý týden v odborném časopise Nature.
Ani lokální zastavení odlesňování nemusí zabránit kolapsu bez globálního snížení emisí oxidu uhličitého
Polovina století jako „bod zlomu“
Hlavní autor výzkumu Bernardo Flores uvedl, že ho výsledky překvapily. Prales se podle něj už stával slabším a homogennějším. „Jenže do roku 2050 se to výrazně zrychlí. Musíme na to reagovat hned. Jakmile překročíme bod zlomu, ztratíme kontrolu nad tím, jak se bude systém chovat,“ upozornil Flores.
Poprvé v historii bylo oteplování nad hranicí 1,5 stupně celý rok
Reakce má podle něj vyžadovat mezinárodní opatření, protože ani lokální zastavení odlesňování by nezabránilo kolapsu bez globálního snížení emisí oxidu uhličitého.
Nová studie odhaduje, že deset až 47 procent amazonských lesů bude vystaveno složitým podmínkám, které mohou vyvolat změny v celém ekosystému a mít nepříznivý dominový efekt na regionální klima.
Nyní je vykáceno 15 procent Amazonie a 17 procent je znehodnoceno lidskou činností. Dalších 38 procent pralesa může být oslabeno kvůli dlouhotrvajícímu suchu za poslední desetiletí, uvedla studie.
Odlesňování amazonského pralesa v Brazílii se loni snížilo o polovinu
Teploty v období sucha jsou v centrální a jižní části Amazonie o dva stupně Celsia vyšší než před 40 lety. Modely předpokládají, že do roku 2050 počet suchých dnů stoupne o deset až 30 dnů a roční maximální teploty mohou vzrůst až o čtyři stupně Celsia. To vystaví oblast i místní obyvatele nesnesitelnému horku a sníží produktivitu lesů, tvrdí výzkum.
„Musíme počítat s tím, že se věci budou dít dříve, než jsme předpokládali. Je nutné k tomu přistupovat velmi obezřetně a co nejrychleji dosáhnout čistých, nulových emisí a čistého, nulového odlesňování. Je třeba to udělat hned. Pokud bychom o Amazonii přišli, bylo by to pro lidstvo problematické,“ uzavřel Flores.
Grónsko je stále zelenější. Mokřadů uvolňujících metan přibylo čtyřnásobně
