Altermagnety, test na rakovinu i živý chromozom. Čeští vědci letos slavili nebývalé úspěchy

Ještě před dvěma lety se o existenci takzvaných altermagnetů vůbec nevědělo. Dnes jezdí kvůli objevu českých vědců pod vedením Tomáše Jungwirtha z Fyzikálního ústavu Akademie věd do Prahy výzkumníci z celého světa.

Velký potenciál mají pro vývoj mikročipů a jejich využití v IT technologiích. Uspořit mohou díky své výkonnosti oproti dosud známým magnetům i energetickou náročnost současných technologií.

„Dnešní polovodičové nebo feromagnetické součástky fungují na gigahertzech, altermagnety mohou být o tři řády rychlejší, bavíme se tedy o terahertzech,“ nastínil některé z výhod Jungwirth.

„Když zvládnete stejnou operaci tisíckrát rychleji, ušetříte spoustu energie, protože nepotřebujete tolik elektrického proudu, neuvolňuje se takové množství tepla,“ vysvětlil Novinkám.

Za počin se stal letos profesor Jungwirth laureátem národní vědecké ceny Česká hlava, kterou uděluje vláda. Velkým úspěchem je také publikace prvních mikroskopických snímků magnetického uspořádání v altermagnetu v prestižním časopise Nature. Následovat by měl rozsáhlý experimentální výzkum.

„Vynaložené úsilí se vyplatilo, protože vidět znamená věřit,“ dodal vědec.

K prvním pacientům se letos dostal krevní test, který umí včas odhalit nádor slinivky břišní. Ročně na ni umírají v Česku dva tisíce lidí a souboj s ní většina nemocných prohrává, karcinom patří k nejsmrtelnějším. Za pár let by to mohlo být jinak, a to díky testu, který vyvinul tým profesora Michala Holčapka z Univerzity Pardubice.

V říjnu odstartovala klinická studie, ve které u reálných osob zkoumají citlivost testu. Když se prokáže, půjde o zásadní průlom.

„Pokud bude studie úspěšná, o čemž jsme pevně přesvědčeni, tak po třech letech by bylo možné zahájit skutečné měření v reálné praxi a můžeme se snažit třeba o zavedení screeningu do běžné klinické praxe,“ popsal Novinkám Holčapek.

U vytipovaných rizikových pacientů, kteří mají v rodině rakovinu slinivky, genetické predispozice pro její rozvinutí nebo trpí chronickým onemocněním slinivky, se provede analýza krve.

Koncentrace lipidů v ní vědcům prozradí, zda je člověk zdravý, nebo má nádor slinivky. Slibné byly i výsledky u pacientů, kterým se rakovina v těle teprve začínala rozvíjet.

„Je fantastické, že už během fáze před rozvinutím rakoviny nám výsledek testu pro většinu lidí vychází pozitivní. Díky tomu se dají zachytit i lidé v nejčasnějším stadiu nemoci,“ doplnil Holčapek, který letos získal mimořádnou cenu poroty České hlavy, kterou uděluje vláda.

Tisíce ortopedických pacientů by v budoucnu mohly ochránit před infekcemi u kloubních implantátů speciální biosenzory. Začínající zánět dokážou rozpoznat včas na základě hodnoty pH a reaktivních forem kyslíku. Lékaři tak mohou přizpůsobit s předstihem léčbu, která je jinak dlouhá, velmi nákladná a mnohdy nezabrání tomu, aby pacientovi implantát nakonec odebrali.

„Senzory nejen umožňují včasnou detekci infekce, ale v budoucnu by mohly také třeba identifikovat typ bakterie způsobující zánět,“ přiblížil profesor David Jahoda, vedoucí projektu z pražské Fakultní nemocnice v Motole.

Projekt získal cenu ministra zdravotnictví, podílela se na něm i Akademie věd, České vysoké učení technické a Vysoká škola chemicko-technologická v Praze.

Světoví vědci žili mnoho let v tom, že má chromozom hladký povrch; a jeho tvar byl přirovnáván k písmenu X. Brněnským vědcům se ale podařila přelomová věc. Elektrický mikroskop dokázali upravit tak, aby zobrazili chromozom v mnohem větším detailu – a ukázalo se, že je tato buněčná struktura obsahující DNA rostlin a živočichů „chlupatá“, obsahuje mnoho výběžků a vláken.

Zjištění je to přelomové. Vědci díky tomu mohou zohlednit poznatky při vývoji nových léčiv nebo při šlechtění odolnějších zemědělských odrůd. Testy dělali vědci brněnského Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR na zrnkách ječmene.

Neurologům ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a Nemocnice Na Homolce se na jaře povedla velká věc v léčbě parkinsona. Při hloubkové mozkové stimulaci zavedli poprvé do jiné části mozku, než je běžné, stimulační elektrodu, díky čemuž se podařilo dvaašedesátiletou pacientku zbavit některých obtíží, například silného třesu ruky.

Před operací se nedokázala kvůli nemoci podepsat nebo napít ze skleničky. Získali za to ocenění ministra zdravotnictví.

První pacienti s pokročilou rakovinou prostaty se letos dočkali nadějného léku Pluvicto, který vyvinul tým české vědkyně Martiny Benešové-Schäfer v německém Heidelbergu. Radiofarmakum na bázi lutecia cílí přesně na nádorové buňky, které zničí, a nepoškodí ostatní zdravé buňky.

„Tento typ léčby se používá zatím u pacientů s pokročilejším stadiem onemocnění, kteří již prošli jinými druhy léčby. Průměrně dostane pacient pět až šest dávek, kdy tři dávky jsou jeden cyklus, který se vyhodnotí, a poté se rozhodne, zda se bude pokračovat,“ uvedl primář oddělení nukleární medicíny Krajské nemocnice Liberec Jozef Kubinyi.

Léčba není všespásná a není určena pro všechny pacienty s karcinomem prostaty, ale jen těm, kterým jiný typ léčby nezabral. Pacienty nevyléčí, ale může jim zlepšit kvalitu života a prodloužit jej o několik let.

Lidí, kteří onemocněli klíšťovou encefalitidou, letos nebývale přibylo. Tým vědců pod vedením Pavla Plevky z výzkumného institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně zjistil, že musí virus klíšťové encefalitidy nejprve dozrát, aby mohl být infekční a způsobil vážné zdravotní problémy.

Výsledky publikoval odborný časopis Science Advances, pomoci by mohly při vývoji nové účinné léčby.