Alespoň prvňáky známek ušetříme, shodují se poslanci

„Shodneme se na tom, že to bude aspoň jeden rok. Budu spokojen za jeden, dva mi přijdou smysluplnější. Spousta lidí si myslí, že když se nebude klasifikovat známkou, že se nebudou děti učit. Ale takhle to není. Pokud děti od první třídy motivujeme k učení známkou, v pubertě je to přestane bavit,“ řekl Novinkám poslanec Pavel Klíma (TOP 09).

Právě Klíma se zasazuje nejvýrazněji o snížení odkladů školní docházky, které v ČR dostává pětina až čtvrtina dětí.

Předběžnou dohodu na změnách potvrdil také poslanec Jan Berki (STAN). „Zatím je shoda na tom, že u prvního ročníku je to velmi pravděpodobné, o druhém ročníku ještě budeme diskutovat,“ sdělil Novinkám.

Proti úpravám se nestaví ani opozice. „V návaznosti na eliminaci odkladů školní docházky souhlasím. Pro rodiče i děti to bude znamenat menší stres a tlak na výkon při nástupu do školy,“ napsala Novinkám stínová ministryně školství Jana Berkovcová (ANO).

Klíma poznamenal, že ve většině zemí vyspělého světa se v prvních ročnících neznámkuje. V cizině také bývá podíl odkladů podstatně nižší, zhruba na pěti procentech populačního ročníku.

„Jsme nejhorší v Evropě v průzkumech, jak se děti těší či spíše netěší do školy. A je to dost kvůli tomu, že se bojí, že dostanou špatnou známku. Je to, jako kdybyste chodili do práce jen pro peníze. To je prostě malá, špatná motivace. Avšak formativní hodnocení (průběžné hodnocení, které nesrovnává žáky mezi sebou, ale nabízí žákovi a učiteli postupy, jak výkon zlepšit ještě v průběhu samotného učení - pozn. red.) zvyšuje výkon,“ odkázal na mezinárodní studie.

Zdůraznil nicméně, že zrušení známkování je jen jedním z kroků, jak míru odkladů v ČR snížit. Dalším opatřením je spolupráce s dětmi a rodiči už v mateřinkách, anebo sjednocení metodik posudků školní zralosti v poradnách, které doporučení k odkladu vydávají.

Poslanci chtějí soubor opatření připravit během léta a v září jej předložit Sněmovně. Pokud by byla novela zákona schválena v příštím roce, v účinnost by vstoupila zřejmě až v roce 2027.

Klíma se obává, že kdyby začala platit všechna pravidla striktně z roku na rok a počet odkladů by se náhle snížil třeba k pěti procentům v ročníku, první třídy by všechny děti nemohly pojmout. Proto by se měly změny prosazovat ve vlnách. Navíc i učitelská veřejnost by si měla na nové podmínky zvyknout.

Známkování by mělo být nahrazeno zmíněným formativním hodnocením. Školy například používají slovní hodnocení, kdy žáci dostávají na vysvědčení rozsáhlý popis, co jim v jednotlivých předmětech jde, kde se mohou zlepšit, na jakou látku se zaměřit. Ovšem slovní hodnocení je pro učitele hodně náročné.

Ministerstvo školství nyní do vyhlášky týkající se hodnocení zavádí i tzv. kriteriální hodnocení, které zatím česká legislativa nezná.

Podle šéfa ministerského odboru pro ZŠ Michala Černého je princip kriteriálního hodnocení jednodušší než klasické slovní hodnocení. „Rozdělíte hodnocení každého předmětu na dílčí kritéria a místo, aby dítě dostalo jednu známku, bude mít v předvyplněné tabulce vyznačeno, do jaké míry dosahuje naplnění konkrétních kritérií,“ popsal Novinkám.

„Když dítě dostane trojku z matematiky, tak nevíte, jestli to znamená, že neumí počítat, že má problém s přemýšlením nebo že je chytré, ale dělá chyby, nebo že umí počítat, ale nejde mu rýsování atd. Díky kritériím se mnohem lépe pozná, jak na tom skutečně je. A navíc to nevede ke škatulkování dětí na jedničkáře, trojkaře,“ vyzdvihl.