Akademie věd ocenila vědce i mladé talenty. Granty půjdou na výzkum asteroidů nebo hub

Malá tělesa zkoumá přes 30 let

Oceněný Petr Pravec malá tělesa Sluneční soustavy zkoumá přes třicet let, zajímat se o ně začal už během doktorandských studií. V Astronomickém ústavu AV ČR založil výzkumnou skupinu, je součástí řady vědeckých týmů vesmírných misí.

Objevil nebo spoluobjevil několik set planetek a jejich satelitů. Jednou z nich byl i satelit asteroidu Didymos, jejž odhalil v roce 2003 a jejž si později vybrala NASA pro svůj test dvojitého přesměrování asteroidu, kterým chtěla vyzkoušet technologii na odvrácení srážky nebezpečných asteroidů se Zemí. Jeho jméno nese planetka 4790 Petrpravec, kterou v roce 1988 objevila americká astronomka Eleanor F. Helinová.

Se svým týmem pak expert plánuje studium potenciálně nebezpečných asteroidů, které by se v následujících šesti letech mohly přiblížit k Zemi. Podílí se i na misi Hera Evropské vesmírné agentury.

Místopředseda Učené společnosti ČR

Doménou Iva Starého je organická chemie, katalýza, věda o chiralitě a nanověda. V Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR vede skupinu, která se věnuje inovativnímu výzkumu chirálních molekulárních struktur a studiu jejich fyzikálně-chemických a materiálových vlastností.

Cena Praemium Academiae spojená s významnou finanční podporou umožní skupině pustit se do mezioborově zaměřených projektů. Díky finanční injekci významně vzrůstá šance, že se jejich laboratoř zařadí mezi výzkumnou světovou špičku. Kromě toho poslouží peníze k důkladné přípravě žádosti o nejdůležitější grant starého kontinentu, a sice ERC Advanced grant.

Starý se nedávno stal místopředsedou Učené společnosti ČR. Jako koeditor se podílel na vydání knihy o helicenech, je držitelem Ceny Rudolfa Lukeše a vyučuje reakční mechanismy na Univerzitě Karlově.

Zkoumá nepopsané genetické poruchy

Pavel Krejčí z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR se více než dvacet let věnuje výzkumu růstových faktorů klíčových pro mezibuněčnou komunikaci. Během své kariéry mimo jiné přinesl i tři zásadní, ryze praktické výsledky: založil klinický registr pacientů s achondroplazií a podílel se na vývoji dvou léků pro achondroplazii.

Achondroplazie, nejrozšířenější genetická porucha růstu kostí, způsobuje malý vzrůst spojený s dalšími zdravotními problémy. Ročně se v Česku narodí 4–5 dětí s touto poruchou. První z léků, vosoritide, je od roku 2022 dostupný i dětem v ČR. Druhý je nyní ve druhé fázi klinických testů v Japonsku.

Krejčí po získání doktorského titulu strávil 13 let v USA, kde pracoval na Kalifornské univerzitě v Los Angeles. Po návratu domů otevřel laboratoř na Masarykově univerzitě a v Mezinárodním centru klinického výzkumu v Brně a věnuje se mimo jiné také molekulární patologii dosud nepopsaných genetických poruch růstu.

Díky prémii se chce dále ponořit do mechanismů buněčné komunikace v osmi dílčích projektech, které mimo jiné zahrnují vývoj nových možností léčby poruch růstu a vývoj nástrojů pro přesnou manipulaci komplexních systémů mezibuněčné komunikace na úrovni celého organismu.

Letos ji získal Masafumi Imai, jenž do Ústavu atmosféry fyziky AV ČR přichází z výzkumné skupiny na Univerzitě v Iowě. Jeho výzkum se zaměří na planetární rádiové emise. Vědci využijí data ze sondy Juno i záznamy pozemních radioteleskopů. Kromě nových poznatků chtějí také pomoci při kalibraci měření na nové sondě Juice, která by k Jupiteru a jeho ledovým měsícům měla dorazit v roce 2031.

Cílem týmu dalšího oceněného, Iva Šuláka z Ústavu fyziky materiálů AV ČR je pak vyvinout kompozitní nanomateriály na bázi superslitin vhodné pro aditivní výrobu, které se uplatní v budoucích vodíkových elektrárnách, například jako lopatky vysokotlakých turbín.

Mykolog Danny Haelewaters z Biologického centra AV ČR se díky prémii zaměří na tzv. multitrofickou symbiózu, jež zahrnuje vztahy na více úrovních potravinového řetězce. V jeho projektu jimi bude symbióza mezi netopýry, mouchami žijícími na těle netopýrů a houbami parazitujícími na mouchách.

Tým dosud chyběl

Vítu Hubkovi z Mikrobiologického ústavu AV ČR ocenění umožní založit výzkumný tým, který dosud v akademii chyběl. Zaměří se v něm na studium nových původců kožních mykóz přenášených na člověka ze zvířat a také na původce oportunních mykóz, které jsou zvlášť nebezpečné pro lidi s oslabenou imunitou.

Vladislav Knoll ze Slovanského ústavu AV ČR, který se věnuje dějinám církevní slovanštiny, historické sociolingvistice a je autorem knihy o západoslovanském jazyce kašubštině, finance využije na složení týmu, který se bude zabývat vznikem písemných jazyků v podmínkách mnohojazyčnosti a kulturních kontaktů ve středověké a raně novověké Evropě.

Vybudovat excelentní tým kombinující tuzemskou i zahraniční expertizu v oblasti digitálních technologií a umělé inteligence v kontextu historických věd hodlá i Jan Vondráček z Masarykova ústavu a archivu AV ČR.