Článek
Studie zkoumala 27 tříd a 632 adolescentů a zaměřila se na roli fyzické agrese a vliv emocionálních vazeb mezi studenty. „Sympatie jako takové ovlivňují vnímání agresorů ve třídě. Spolužáci je méně často označují jako agresory, což mění dynamiku třídního kolektivu,“ uvedl mluvčí institutu Filip Vrána.
Podle vedoucího výzkumu Tomáše Lintnera z brněnské Masarykovy univerzity výsledky ukazují, že normy v třídním kolektivu řídí interakce mezi sympatiemi a rolemi definovanými jako agresor, oběť a obránce.
„Sociální vazby mohou hrát klíčovou roli při formování vnímání jednotlivých rolí ve třídě,“ konstatoval Lintner.
Školy by měly mít cvičení na krizové situace povinně a pravidelně, říká střelecký instruktor

Loajalita může vést ke zkreslenému hodnocení
Studenti podle studie vnímají spolužáky skrz optiku svých sociálních vztahů. „Naše analýza odhalila, že loajalita mezi přáteli může vést ke zkreslenému hodnocení agrese, kde skupinová sounáležitost často převažuje nad individuálními vztahy. To může ztěžovat práci učitele a psychologa při identifikaci šikany na školách, protože výpovědi žáků o tom, kdo je agresor, oběť a obránce, budou silně zkreslené jejich příslušností do vrstevnických skupin,“ doplnil Lintner.
Výzkum použil pokročilé modely sociálních sítí, které umožnily sledování, jak se vnímání agresorů, obětí a obránců mění v průběhu času. Data posbíraná za půl roku a samotný výzkum naznačily, že sympatie nejenže ovlivňují vnímání role agresora, ale také přispívají k utváření norem určujících, jaké chování je přijatelné.
Ministerstvo zaslalo školám doporučení pro zvýšení bezpečnosti

Cílenější intervence
Výzkum by proto mohl být podkladem pro cílenější intervence zaměřené na agresivní chování mezi žáky.
„Sympatie mezi studenty jsou zásadní ve vztahovém výzkumu agrese. Zohlednění tohoto faktu do budoucna umožní cílenější intervence. Pomůže nám odlišit běžné konflikty mezi vrstevníky od skutečných případů agrese,“ dodal Lintner.
Národní institut pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI)
Je postaven na posílení vzájemných vazeb a vědeckých spoluprací Masarykovy univerzity v Brně, Univerzity Karlovy v Praze a ústavů Akademie věd ČR.
Pod jednou střechou sdružuje 150 vědců z těchto institucí.
Má získávat data o sociálních procesech, které provázejí krizové a rizikové situace typu pandemií. Na základě nich pak formuluje doporučení, jak problémy řešit.
Policisté se aktuálně zabývají případem v Hodoníně, kde čelila napadení dvanáctiletá školačka. Ze situace trvající asi dvě hodiny vzniklo minutu a půl dlouhé video. Na něm jdou vidět kopance, facky, plivání i nadávky před zraky mnoha dalších přihlížejících dětí.

Šikana v HodoníněVideo: Facebook/ Barunka Galba
V kauze šikanované školačky v Hodoníně by mohla padnout první obvinění
