Agresivní žáci mohou být ze školy vykázáni

Za bezpečí a vhodné klima ve škole zodpovídá její vedení, jak připomněla ministryně Kateřina Valachová. To v případě šikanované učitelky na pražské škole Na Třebešíně podle šetření České školní inspekce (ČŠI) zcela selhalo, protože ředitel o šikaně věděl již od října loňského roku. [celá zpráva]

Komplikované jsou právní prostředky, jelikož pokud chce škola agresora vyloučit, správní řízení může trvat až šest týdnů, během kterých může daný žák nadále narušovat prostředí ve škole.

Ministryně proto na šikanu učitelky Na Třebešíně reagovala tím, že je pro možnost okamžitého vykázání takto šikanujících studentů mimo budovu školy.

„Ta možnost je u studentů na střední škole prostřednictvím předběžného opatření,“ vysvětlila Valachová pro Novinky.

„U dětí na základní škole, které mají školní docházku povinnou, je to složitější. Docházku lze maximálně přerušit, důvody by měl upravovat školní řád. Na základních školách lze v závažných případech řešit agresory dobrovolným nebo soudem nařízeným pobytem v diagnostickém ústavu.“

Důležité je, že tato možnost vydat předběžné opatření již existuje, jen o ní ředitelé podle ministryně často neví. „Je to podle správního řádu. Zpracujeme také vzorová rozhodnutí,“ doplnila.

Ministerstvo školství zřídilo kontaktní adresu prevence@msmt.cz, kde se může na úřad se svými náměty k řešení obrátit kdokoli. Dojde i k zúžení úkolů školského ombudsmana Eduarda Zemana.

Na to, že jeho instituce nefunguje, si stěžovala již dříve Česká středoškolská unie. Ombudsman se bude věnovat výhradně šikaně. Jak Valachová informovala, měl by být otevřený dětem i rodičům, jezdit do škol a stát se mediátorem šikany.

„Školský ombudsman je ale v tuto chvíli fakticky neviditelná osoba bez reálné autority a vlivu,“ napsal Novinkám odborník na vzdělávání ze společnosti EDUin Tomáš Feřtek.

„Tu funkci je třeba změnit na respektovanou pozici s veřejnou autoritou. Pak bude dávat smysl, že podstatnou součástí jeho agendy bude atmosféra ve školách, vztahy mezi pedagogy a studenty, potenciálně i šikana. Samotné zúžení agendy na šikanu za účelné nepovažuji.“

Navzdory odmítavým postojům ministerstva spravedlnosti i vnitra Kateřina Valachová soudí, že by měli být učitelé chráněnou osobou. Šlo o požadavek školských odborů. „Budeme prosazovat do legislativního plánu ministerstva školství novou úpravu postavení učitele,“ uvedl v únoru pro Právo jejich šéf František Dobšík.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) ale míní, že v případě učitelů není splněna podmínka, že by byl útok na ně útokem na výkon státní moci.

Proti je i Václav Klaus ml., expert ODS pro školství. „Je to nápad bývalého ministra školství Marcela Chládka (ČSSD), který vymyslel během tří vteřin po útoku v diagnostickém ústavu v Chrastavě,“ vyjádřil se pro Novinky. „Nevyřeší to naprosto nic. Pak to mohou mít lékaři, důchodci, mladí lidé, batolata, ženy a vůbec jakákoli skupina.“

Místopředsedkyně školského výboru Anna Putnová (TOP 09) sdělila Novinkám, že to považuje za populistické gesto, protože ochranu potřebují i jiní zaměstnanci, od zdravotních sester až po prodavače ve večerce.

„Základním problémem je agresivní chování žáků. Kořeny toho mohou být již v rodinách, dítě mohlo být v dětství šikanováno,“ pokračovala. „Je potřeba spolupráce, případně rodinám nabídnout nějakou pomoc, nikoli materiální. Ale média by měla až do vyšetření kauzy stát na straně učitelů, ti v drtivé většině případů studentům nijak neubližují.“

Podle Putnové by rovněž pomohlo, kdyby zejména do základního školství nastoupilo více mužů. „Ne kvůli silovým řešením, ale kvůli autoritě, možnosti někoho více ochránit a vůbec kvůli přirozenějšímu prostředí,“ řekla poslankyně.

Za zbytečný návrh považuje status chráněné osoby u učitelů i Alfréd Dytrt z Asociace ředitelů gymnázií. Nepovažuje to za zásadní problém českého školství. „Neuškodí, nepomůže,“ napsal Novinkám.

Podle Feřteka to může zvýšit pocit společenského respektu u učitelů, ale nedomnívá se, že by to mohlo řešit problém s šikanou. „Nepomůže, že se žáci budou více bát trestu. Pomáhá osobnostně sociální výchova a práce s atmosférou ve škole. K tomu je ale třeba vedení, které si je vědomo problému a ví, jak na to. Třebešín je příklad, kdy takto informované vedení nejspíš chybělo,“ konstatoval.

Nejdůležitější je celková komunikace, jak opakoval školní inspektor Tomáš Zatloukal. „Právě neřešení umožní dovést šikanu do posledního stadia,“ řekl.

Dalšími opatřeními, která mají zmenšit riziko šikany, mají být široká tematická šetření ČŠI. V návaznosti na jejich výsledky se doplní další doporučení. „Skoro to vypadá, že se doteď zapomínalo na to, že obětí šikany může být i učitel,“ řekla ministryně.

Systémová podpora školských zařízení, ať už vzdělávání, podpora třídnických hodin, navýšení úvazků školních metodiků prevence, nebo připravované legislativní změny, s sebou nese potřebu nových financí. Každý kraj by měl získat finanční podporu, na to chce Valachová příští rok 35 miliónů korun.

„Obecně ale nejde jen o selhání vedení, natož učitele, který si takzvaně nezjednal autoritu,“ uvedla s tím, že jde také o naprosto nevhodné chování některých žáků. Chyba je podle ní i na straně rodičů, kteří by měli se školami lépe komunikovat, učitele neshazovat a brát je za partnery. „Bez spolupráce rodičů nejde řešit nic,“ dodala.