Článek
Od Antananariva po Dakar přes Nairobi a Konakry jsou africké metropole zaplaveny tunami odpadu skladovaného pod širým nebem. Kromě pachu se z nich uvolňuje dým i toxické částice. Ti nejchudší sem přitom přicházejí hledat něco, co jim umožní přežít.
Plast zamořuje oceány i zemědělské oblasti a ohrožuje všechny – vítr či proudy vodních toků rozšiřují toto znečištění dále. Plastový odpad tedy ohrožuje divokou zvěř a další živočichy, rostliny a nakonec i lidi, protože mikroskopické částice vstupují do potravního řetězce.
Animace od NASA ukazuje, jak lidstvo zamořilo oceány plastovým odpadem
„Ty plastové sáčky jsou opravu vražedné. Postupně zabíjejí náš dobytek, který se pase na plastem zamořené trávě,” postěžoval si podle AFP nigerský pastevec Hama Abdoulaye, který žije u tamní metropole Niamey.
Netřídí se a nejsou statistiky
Program OSN pro životní prostředí (UNEP) v nedávné zprávě konstatoval, že se v Africe plastový odpad netřídí a nejsou tam ani recyklační zařízení, takže ho tam přibývá, což ohrožuje životní prostředí i místní ekonomiky.
Ve světě se každoročně vyprodukuje kolem 300 milionů tun plastového odpadu, z toho 11 milionů tun končí v oceánech. V Africe statistiky chybí.
Konec plastových brček či talířů má ve Sněmovně zelenou
„Je nepochybné, že pokud nebudeme reagovat, stane se Afrika popelnicí plastového odpadu,” upozornil Ousmane Danbadji z nevládní organizace pro ochranu vod v Nigeru.
Sektor plastů vytváří pracovní místa
Když Čína v roce 2018 a po ní Filipíny a Malajsie zakázaly dovoz plastového odpadu, vyvstala obava, že se bohaté země obrátí na Afriku. Dělají to tak už s nebezpečným odpadem jako baterie nebo použité elektrické či elektronické součástky. Týká se to hlavně Ghany a Nigérie.
„Je velké riziko, že odpad z průmyslových zemí skončí u nás v Africe,” poznamenal šéf konžské nevládní organizace Zelená planeta Yves Ikobo.
Africké státy se v Nairobi mají pokusit sjednotit se v otázce zákazu dovozu plastového odpadu na kontinent. Většina subsaharských států od roku 2000 zavádí zákony zakazující „výrobu, dovoz obchodování, používání a skladování plastových sáčků a obalů”, avšak tyto zákony se často nedodržují vůbec nebo špatně.
Znečištění řek léčivy? Globální hrozba pro životní prostředí a lidské zdraví, tvrdí vědci
John Gakwavu z rwandské organizace ochrany životního prostředí prohlásil, že porušování zákonů nelze zabránit, když se v tom neangažují politici.
Jedním z důvodů je fakt, že sektor plastů v mnoha zemích vytváří pracovní místa – např. v Jihoafrické republice v něm pracuje 65 tisíc lidí. Tamní ministryně životního prostředí Barbara Creecyová už prohlásila, že jakákoli mezinárodní dohoda musí brát v potaz „rozdíly v odpovědnosti a kapacitách i situaci jednotlivých zemí”.
„Nemyslím, že africké země v Nairobi dospějí ke společné pozici. Země s rozvinutým odvětvím plastového materiálu budou klást důraz na pracovní místa a na daňový přínos tohoto sektoru,” domnívá se Nhlanhla Sibisi z africké sekce Greenpeace. V JAR, v níž je 65 procent mladých lidí bez práce, je to důležitý argument.
Čeští biologové objevili v ohrožených etiopských lesích nový druh myši
„Bude velmi těžké sjednotit se na zákazu dovozu odpadu, jelikož pro mnoho zemí je to zdroj příjmů. Musíme vyvíjet tlak na to, aby nebyla ohrožena budoucnost kontinentu,” zdůraznil Ikobo.
Školy z „plastových cihel”
Zatímco se čeká na mezinárodní dohodu, sami Afričané se snaží zachovat čistotu svých měst, vesnic a pláží sběrem odpadu. Věnují se tomu zejména v gabonském Librevillu a Abidžanu v Pobřeží slonoviny.
V Pobřeží slonoviny vyrábějí z plastů cihly na stavbu škol
V tomto městě vznikla s pomocí UNICEF a jedné soukromé kolumbijské společnosti továrna na recyklaci plastu. Vyrábějí tam z něj cihly, z nichž se staví v Pobřeží slonoviny školy, o čemž již Novinky dříve psaly.
