Africké ledovce zmizí do 20 let, tvrdí Světová meteorologická organizace

WMO zprávu zveřejnila před klimatickou konferencí, která začne 31. října ve skotském Glasgow. Vyplývá z ní, že Afrika s počtem obyvatel 1,3 miliardy se otepluje více a rychleji, než je průměr ve zbytku světa, a je klimatickou změnou „krajně ohrožena“. Přitom 54 afrických států se na emisích plynů, které oteplování způsobují, podílí jen asi ze čtyř procent.

V případě ubývání ledovců se zpráva opírá o situaci na Kilimandžáru, v pohoří Mount Kenya a východoafrických horách Rwenzori přesahujících výšku 5000 metrů nad mořem.

„Tamní ledovce nyní ubývají rychleji, než je průměr jinde. Bude-li to takto pokračovat, led tam po roce 2040 zmizí,“ konstatuje WMO.

Její generální tajemník Petteri Taalas poznamenal, že v Africe jsou miliony lidí v ohrožení kvůli přesunům, hladu a klimatickým šokům.

Odhady ekonomického dopadu na africké země se liší, ale v subsaharské části mohou klimatické změny do roku 2050 přinést snížení hrubého domácího produktu o tři procenta.

Přední africká agronomka z Komise Africké unie Josefa Sacková upozornila, že se nejen mění fyzické podmínky, ale přibývá také lidí, kteří tím trpí. Pokud se podle ní nic nezmění, bude do roku 2030 „mimořádnému suchu, záplavám a extrémnímu horku čelit 118 milionů chudých Afričanů“. Mnozí prý budou muset denně vystačit jenom s necelými dvěma dolary (44 korunami).

Organizace spojených národů (OSN) navíc už upozornila, že na Madagaskaru v Indickém oceánu klimatické změny způsobí hladomor.

Přes tyto hrozby je africký kontinent ve srovnání s bohatšími státy méně zastoupen na mezinárodních klimatických konferencích a má menší podíl na vědecké práci Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC). Ke splnění svých klimatických cílů bude podle Taalase Afrika potřebovat biliony dolarů.

„Roční výdaje na přizpůsobení se klimatické změně v Africe stoupnou do roku 2050 na 50 miliard dolarů (přes bilion Kč), i když budeme předpokládat, že se podaří plnit mezinárodní cíl držet oteplování pod dvěma stupni Celsia,“ shrnul.

Tání se ale samozřejmě netýká jen Afriky. Kupříkladu ledovce ve Švýcarsku ztratily v tomto roce procento svého objemu i přesto, že byl dostatek sněhu a léto bylo chladnější. „Příčinou je rovněž klimatická změna,“ řekli v úterý zástupci Švýcarské akademie přírodních věd.

„I když v roce 2021 je hlášena nejmenší ztráta ledu od roku 2013, žádné zpomalení úbytku ledovců není v dohledu,“ uvedli podle agentury AFP vědci zaměření na výzkum kryosféry.

„Pokud jde o počasí, byly v roce 2021 splněny podmínky pro to, aby si ledovce trochu odpočinuly. Bohužel v době klimatické změny ani ‚dobrý' rok ledovcům nestačí,“ dodali.

Hojnost sněhu v měsíci květnu se ukázala na hoře Claridenfirn dosahující nadmořské výšky 2890 metrů, kde byla naměřena téměř sedmimetrová vrstva sněhu, což bylo nejvíce od začátku měření v roce 1914. Toto množství sněhu ochránilo ledovce až do deštivého července.

Podle sdělení komise expertů však bylo tání na konci září značné a celé Švýcarsko přišlo o zhruba 400 tun ledu během posledních 12 měsíců, což představuje právě téměř jedno procento zbývajícího objemu ledu.

Proto 22 ledovců podrobně sledovaných s pomocí švýcarské glaciologické sítě GLAMOS zaznamenalo úbytek ledu a u žádného nebyl zjištěn nárůst objemu.

I třeba v asijském Kašmíru tají ledovce podle vědců „alarmujícím způsobem“. Ústup ledových mas ohrožuje podle agentury AP živobytí milionů lidí, kteří jsou závislí na zdrojích vody z nich.

Kašmír je historické území a bývalé knížectví v Himálaji, dnes nárokované a spravované Indií, Pákistánem a částečně i Čínou.