Článek
Mezi lety 1985 a 2014 klesl ve všeobecném lékařství počet absolventů medicíny ze 1461 na 982, vyplývá z analýzy. Dalších 491 absolventů byli anglicky mluvící cizinci. „Opticky to u lékařů vypadá, že je absolventů stejně, ale část utíná anglicky mluvící klientela, ta do českého zdravotnictví nenastoupí,” řekl Sohlich. Pokles u lékařů tedy činí 32 procent.
Nedostatečná kvalifikace
U sester je statistika ještě neúprosnější, pokles činí 36 procent. V roce 1985 absolvovalo na čtyřletých středních zdravotnických školách 2404 všeobecných sester, v roce 2014 získalo stejný titul na vyšších odborných a vysokých školách, tedy po sedmiletém studiu, 1550 všeobecných sester.
Střední školu ukončilo 1890 zdravotnických asistentů, kteří ale mají omezené kompetence. „Opět, opticky to vypadá, že je středoškolských absolventů dostatek, ale nedostatečné kvalifikace,” řekl Sohlich.
Omezení provozu menších nemocnic
Zdravotnické odbory varovaly, že menší nemocnice už kvůli nedostatku sester omezují provoz. Mají také problém zajistit potřebný počet lékařů. Ani opakované navýšení základních platů v posledních dvou letech vždy o pět procent trend hromadných odchodů lékařů a sester nezmírnilo.
„Je potřeba zvýšit počet absolventů nad úroveň roku 1985, jinak se deficit nenahradí,” řekl Sohlich. O zájmu o studium medicíny svědčí podle něj fakt, že v roce 2014 se podle statistik ministerstva školství ke studiu přihlásilo 14 156 zájemců, lékařské fakulty přijaly jen 2293.
Sestry rychleji do praxe?
V českém zdravotnictví pracuje odhadem 100 tisíc sester. V registru lékařské komory je 50 tisíc lékařů, profesi jich vykonává necelých 39 tisíc. Ve Sněmovně je zákon, kterým se zavede registr zdravotnických pracovníků. Pak by už měli mít zdravotničtí statistici přesná data.
Rychleji do praxe by měla přivést lékaře a sestry změna, kterou v novele chystá ministerstvo zdravotnictví. Dosud pro získání odbornosti všeobecná sestra studuje sedm let, na specializaci dětská sestra až devět let, podmínkou totiž je bakalářské studium na vysoké škole.
Ministerstvo v novele počítá s modelem 4+1, po čtyřech letech na střední zdravotnické škole by následoval rok na vyšší odborné škole. Ze zdravotnických škol nyní vycházejí zdravotničtí asistenti, ti by si mohli rok studia doplnit a získat titul všeobecná sestra.
U lékařů hodlá ministerstvo urychlit jejich nástup do praxe tím, že by část kompetencí získali už po určité době postgraduálního vzdělávání. Systém by měl pro ně být přijatelnější i tím, že se velká část praxe přesune z fakultních do regionálních nemocnic, blíž jejich bydlišti.
Lékařům zároveň klesá možnost uplatnění
„Opticky to vypadá, že nástup sester do praxe se změnou o dva roky urychlí. S platností zákona se ale počítá od školního roku 2017/2018, to jsou další dva roky ztráta času. Není také stále jasné, kde akreditovaný kurz budou dělat. Pokud na vyšších odborných školách, jak navrhuje ministerstvo, jejich kapacita nestačí už pro současný počet absolventek. Kurzy nejsou akreditované, to bude další ztráta času. A je otázka, jestli o toto studium vůbec bude zájem,” řekl Sohlich.
Naproti tomu regionální nemocnice podle něj kapacity pro vzdělávání lékařů mají. Problémem ale je velký počet úzce specializovaných oborů, lékařům tak klesá možnost uplatnění.
Ministerstvo v novele, kterou schválila legislativní rada vlády, počítá s omezením základních oborů specializačního vzdělávání ze 46 na 33 a se zkrácením délky vzdělávání v nich. Praxi absolvovanou při specializační přípravě v základním oboru bude možné započítávat do praxe v oboru nástavbovém.
