Článek
„Absolventi vždy tvořili jednu z rizikových skupin ekonomicky aktivních obyvatel, která se hůře uplatňuje na trhu práce. Vůči ostatním uchazečům o zaměstnání jsou znevýhodněni nedostatkem praxe, chybějícími pracovními návyky a minimem zkušeností,“ vysvětluje Jiří Vojtěch, spoluautor publikace, jež shrnuje závěry analýzy.
Zájem kulminoval v roce 2008
Míra nezaměstnanosti absolventů od svého vrcholu v devadesátých letech rok od roku postupně klesala až na téměř zanedbatelnou úroveň v polovině roku 2008, kdy se podle Vojtěcha projevil několik let trvající velký zájem zaměstnavatelů o absolventy technických oborů i vliv postupně se zvyšujícího počtu absolventů přecházejících do terciárního vzdělávání.
Krize vše změnila
Tento příznivý vývoj se však změnil s nástupem ekonomické krize. Z porovnání dubnových hodnot míry nezaměstnanosti čerstvých absolventů za poslední dva roky je patrné, že se situace absolventů výrazně zhoršila.
„Po postupném zlepšování v letech 2010 a 2011 došlo v roce 2012 k velmi výraznému zhoršení, kdy absolventi evidovaní na úřadech práce v září 2012 nenacházejí ani do dubna 2013 pracovní uplatnění a zůstávají stále nezaměstnanými,“ uvádí Jiří Vojtěch.
Úroveň vzdělání ovlivňuje možnost uplatnění
Srovnáváme-li podle něj vyhlídky absolventů na uplatnění na trhu práce podle úrovně vzdělání, je zřejmé, že existuje přímá závislost mezi úrovní vzdělání a uplatnitelností na trhu práce. Znamená to, že čím vyšší je dosažená úroveň vzdělání absolventů, tím snadněji nacházejí zaměstnání. Závisí to však i na oboru, který vystudovali.
Stejně jako v dubnu 2012 byla i letos zaznamenána nejvyšší míra nezaměstnanosti u absolventů s nižší úrovní vzdělání (35,6 %) a u absolventů nástavbového vzdělávání (29,6 %). Za stávajících ekonomických podmínek je jejich uplatňování na trhu práce velmi obtížné.
Gymnazisté pokračují ve studiu
Meziročně výrazně vzrostla míra nezaměstnanosti absolventů středního vzdělání s výučním listem v kategorii H (klasické učební obory), a to na 26,2 %; tedy o 11,1 procentního bodu (p.b.).
Výraznější meziroční nárůst míry nezaměstnanosti je patrný i u absolventů maturitních oborů kategorie M (14,8 %; nárůst o 5,8 p.b.) a vyšších odborných škol (11,9 %; nárůst o 4 p.b.). Zároveň se jen nepatrně (o 1 p.b. na 4,1 %) zvýšila míra nezaměstnanosti absolventů gymnaziálního vzdělávání, kde je situace relativně stabilní. Téměř všichni gymnazisté totiž pokračují ve studiu na vysoké škole nebo na vyšší odborné škole, což odpovídá i charakteru a cílům všeobecné přípravy během středoškolského studia.