75 let od implantace první nitrooční čočky. Operaci šedého zákalu podstoupí v Česku 150 tisíc lidí ročně

Podle přednosty Oftalmologické kliniky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze a předsedy České společnosti refrakční a kataraktové chirurgie Pavla Studeného je šedý zákal nejčastější příčinou slepoty ve světě, zároveň se ale jedná o příčinu, kterou je možné odstranit.

Šedý zákal se léčí odstraněním zakalené čočky a implantací umělé nitrooční čočky. „Odstartoval“ to britský oftalmolog Ridley, který před tři čtvrtě stoletím vyjmul 45leté pacientce zakalenou oční čočku, aby do oka později (8. února 1950) v londýnské nemocnici St. Thomas poprvé úspěšně implantoval za duhovku tzv. IOL – intraocular lens neboli nitrooční čočku.

V onom listopadu 1949 ještě novou - podle svého názoru nestabilně usazenou - nitrooční čočku hned odstranil. Po úpravách již čočku ve zmíněném únoru následujícího roku dané pacientce definitivně implantoval. Žena s kataraktou obdržela implantát z tvrdého materiálu zvaného polymetylmetakrylát (PMMA), který byl od roku 1934 registrován pod obchodní značkou Perspex.

„První umělá nitrooční čočka tedy byla z plexiskla. Harold Ridley dostal geniální nápad, když pozoroval poranění oka u pilotů anglické RAF během 2. světové války. Řadě z nich se do oka dostala střepina z kokpitu, který je z plexiskla. Pozoruhodné bylo, že to u nich nevyvolávalo žádný zánět a oko navzdory tomu, že se do něj dostal cizí předmět, zůstávalo zcela klidné. Proto jej napadlo použít tento materiál jako nitrooční čočku,“ popsala vznik prvních čoček primářka Oční kliniky NeoVize Brno Šárka Skorkovská.

Ridley následně roku 1950 operoval asi 750 očí pacientů. Některé z těchto operací proběhly bez komplikací, u jiných pacientů se však objevily potíže v podobě zánětů či dislokace, tedy umístění čočky mimo optickou osu oka.

Průkopník operací nitrooční čočky Ridley se dožil bezmála 95 let. Zemřel 25. května 2001 a byl tak svědkem obrovského posunu, k němuž v oblasti nitroočních čoček v uplynulých dekádách došlo. Ani během posledního čtvrtstoletí ale medicína v této oblasti nezahálela.

Mezi příčiny vzniku šedého zákalu patří podle odborníků vyšší věk - s přibývajícím věkem dochází ke zkalení přirozené lidské čočky, po sedmdesátce k tomuto onemocnění dochází až u tří čtvrtin pacientů. Zamlžené vidění může vést až k oslepnutí. K šedému zákalu může přispět i kouření, nadměrná konzumace alkoholu i některá systémová onemocnění jako např. cukrovka či úrazy a onemocnění oka.

Již dříve v historii se tento problém řešil odstraněním zkalené čočky – v roce 1747 francouzský oční lékař Jacques Daviel provedl tzv. extrakci šedého zákalu, první moderní operaci katarakty. Docházelo však k afakii, tedy absenci oční čočky. Aby si člověk zachoval vidění, musel zůstat doživotně odkázán na velmi silné brýle. Implantace umělé čočky proto pro pacienty s šedým zákalem znamenala možnost zachránit zrak i v pokročilém věku.

Když se podíváme do tuzemské minulosti, tak do historie československé oftalmologie se zapsal profesor Jan Vanýsek, který zde byl prvním lékařem, jenž se pokusil implantovat nitrooční čočku.

„Využíval plné a později duté skleněné čočky, ale nedosáhl kýžených úspěchů. Vanýsek se svými pokusy pokračoval na oční klinice v Hradci Králové, kde společně se spolupracovníkem J. Altmanem vyrobili čočku ze superakrylu, kterou úspěšně implantovali pacientovi v roce 1954 – jednalo se o první implantaci nitrooční čočky ve střední Evropě,“ uvedl Jan Suchomel ze společnosti Alcon, výrobce nitroočních čoček.

Snahy potvrdit bezpečnost tohoto implantátu nicméně podle něj nevedly k úspěchu, pokračovalo se však v experimentech. Byl to ale důležitý začátek.

V současnosti operaci šedého zákalu podstoupí v Česku ročně asi 150 tisíc lidí. Před deseti lety se v Česku operací šedého zákalu, při kterých se pacientovi vyměnila zakalená čočka za umělou, dělalo na 80 tisíc.

Protože se nyní používají umělé akrylátové nitrooční čočky, které se dávají do oka složené napůl, je rána, kterou chirurgové vsouvají čočku, skutečně minimální. Lékaři dělají řez asi dva milimetry, pomocí ultrazvuku nebo laseru se zkalená čočka rozdrtí na menší části a sáním se z oka odstraní. Pacienti mají oko během operace znecitlivené. Do obalu původní čočky lékaři následně vloží umělou čočku. Díky tomu je celá operace mnohem šetrnější a pacienti již nemusejí být týden hospitalizováni a mít zavázané oči. Zákrok je ambulantní a člověk po operaci odchází domů.

„Podstatný pokrok zaznamenaly v posledních letech jak operační a přístrojové techniky, tak nové typy nitroočních čoček. To dovoluje pacientům podstoupit operaci šedého zákalu ambulantně a zotavit se po úspěšné operaci prakticky do druhého dne,“ shrnul Studený z vinohradské nemocnice.

„Svou první nitrooční čočku jsem v rámci operace šedého zákalu implantovala na počátku 90. let. Tehdy se jednalo o PMMA čočky, tedy tvrdé nitrooční čočky. V té době se prováděla operace šedého zákalu pomocí extrakapsulární extrakce čočky, jednalo se o korneosklerální řez průměru asi 5 mm. Korneosklerální rána se zašila, aby byla vodotěsná. To bylo také spojené s rohovkovým astigmatismem při takovém velkém řezu,“ vzpomíná lékařka kliniky NeoVize Skorkovská.

Tato soukromá oční klinika přitom byla prvním pracovištěm v Česku, kde byla v roce 2021 implantována nejnovější nitrooční čočka s prodlouženou hloubkou ostrosti vidění. Implantaci nitroočních čoček lze navíc provést za pomoci asistence laseru LenSx, který umožňuje provedení operace bez použití skalpelu.

Lékaři tak aktuálně mohou pacientům nabídnout několik typů nitroočních čoček, kterými je možné zkalenou čočku nahradit. Podle lékařky Andrey Janekové z České společnosti refrakční a kataraktové chirurgie mají k dispozici kupříkladu i multifokální čočky, které pacientům umožňují vidět na dálku, střed i na blízko.

„Ty ale mohou způsobit optické fenomény především za horšího osvětlení,“ upozornila Janeková.

Možností jsou i čočky, které pacientům poskytují ostré vidění např. jen na dálku, na blízko pak potřebují brýle.

Další možností jsou tzv. torické nitrooční čočky, které pomáhají pacientům s cylindrickou oční vadou. Při této vadě nemá rohovka pravidelný kulový tvar a její zakřivení způsobují nepřesné zaostření světla na sítnici. Torická čočka musí být v oku přesně umístěna do správné osy.

Operaci šedého zákalu hradí v Česku pojišťovny, podle Studeného hradí i implantaci nitrooční čočky, která zajistí pacientům vidění bez brýlí na jednu vzdálenost, většinou na dálku. Lékaři podle něj dokážou pacientům nabídnout i prémiové čočky, které pojišťovny nehradí. „Identická situace je ale i ve všech okolních zemích s rozvinutou ekonomikou,“ konstatoval.

Pacienti by podle něj měli s lékaři před operací probrat, co od zákroku očekávají, jaké jsou jejich pracovní či osobní potřeby. Podle toho se vybírá typ čočky.