Zpustošený Rabštejnek zachránili pro budoucnost kamarádi z dětství

Gotický hrad Rabštejn u Chrudimi založili někdy v polovině 14. století za vlády Karla IV. Obýván byl více než 200 let. Poslední majitel Bohuslav Mazanec z Frymburka opouští po roce 1575 již nepohodlný hrad a staví si v blízkých Slatiňanech zámek. V roce 1585 se hrad uvádí jako pustý.

V polovině 19. století romanticky upravuje Rabštejnek majitel panství Vincenc Karel z Auerspergu. Zřídil tu dvě místnosti - malou komoru a rytířský sál. Sloužit měl jako lovecký zámeček. Vše ale postupně zchátralo.

Druhá polovina 20. století byla pro hrad osudná. Po zestátnění v roce 1945 se pro něho nenašlo žádné využití. V 60. letech zdevastovali vnitřní vybavení hradu - nábytek, kachlová kamna a začátkem 70. let se z hradu opět stává zřícenina.

Roku 2008 prošla místem devastující vichřice. Stromy rostoucí ve zřícenině vyvrátily nebo silně poškodily několik posledních zdí.

Majitel zříceniny Lesy ČR neměl o památku a její opravu zájem, a tak ji nabídl k prodeji.

„Zde přišla šance pro nás, tři kamarády z okolních vesnic. Osud hradu a jeho postupnou devastaci jsme již jako malé děti vnímali. Při hrách na zřícenině si slibovali, že až budeme velcí, hrad opravíme. Dětský sen se nám splnil v roce 2014, kdy jsme hrad od Lesů ČR koupili. Myslím, že ani s odstupem času nikdo z nás nelituje, i když od roku 2018 opravy plánujeme už jen ve dvou,” začínají své vyprávění majitelé Rabštejnku Vít Novák a Aleš Sýkora.

„Nemá cenu se rozepisovat o tom, jak se dětské sny lišily od reality. Jaká dřina je dozdít metr krychlový zdiva, který váží víc než dvě tuny a který není ve zdi silné dva metry skoro ani vidět. Přitom máte ty dva tuny kamene čtyřikrát v ruce. Když kámen nesete ze stráně na hromadu, z hromady na lešení, z lešení usadit do zdi, znovu zvednout a podhodit maltou - a to musí kámen na dané místo pasovat. Máme štěstí, že kámen nemusíme lámat ve skále jako naši předci, ale sebereme ho ve stráni pod hradem.

Každý rok na konci dubna nám vydatně pomáhají kamarádi brigádníci, stejnou oporu v dobrovolnících máme i při letních brigádách. Za šest let oprav jsme do hradu "vrátili" již skoro 100 metrů krychlových zdiva. Posledním počinem bylo osazení původního pseudorománského okna do západní zdi hradního paláce. Letos jsme odpracovali skoro 1300 hodin.

Lidé se nás ptají, jak je možné, že nám chodí tolik lidí na pomoc. Nevíme, asi když vidí blázny, kteří se nadchli do záchrany kulturní památky, tak jim to zkrátka nedá a alespoň na chvíli se chtějí vrátit do dětství, stejně jako my. Do budoucna uvažujeme např. o částečném zviditelnění zdí v předhradí, které se zachovaly jen jako terénní nerovnosti a jsou skryté pod zemí,” řekli Vít Novák a Aleš Sýkora.

Na opravy přispívá Pardubický kraj, Ministerstvo kultury ČR a v poslední době i obec Rabštejnská Lhota. Na hradě mají i malou pokladničku, kde mohou finančně pomoci i návštěvníci. Všem patří dík nejen od majitelů, ale i návštěvníků.