Hlavní obsah

Zpívající herečka Marlene Dietrich byla ikonou doby, v těchto dnech má výročí narození

Novinky, Robert Rohál
Aktualizováno

Teprve až německý film Modrý anděl udělal z Marlene Dietrich, na kterou v těchto dnech vzpomíná celý kulturní svět, hvězdu první velikosti. Snímek, který měl premiéru v roce 1930, jí otevřel cestu do Hollywoodu. Tehdy tam měla jen jednu konkurentku - Gretu Garbo.

Foto: archiv autora

Marlene Dietrich, představitelka osudových žen v Hollywoodu 30. a 40. let minulého století.

Článek

Marlene Dietrich se narodila 27. prosince 1901 jako Maria Magdalena Dietrich. Pocházela z dobré stavovské rodiny, která ji umožnila studovat na vybrané škole jazyky a později i hru na housle. Kromě rodného Berlína pobývala také ve Výmaru. Na počátku 20. let kvůli zranění ukončila slibně se rozbíhající kariéru houslistky a nastoupila hereckou školu Maxe Reinhardta.

Už jako dvacetiletá začala hrát v divadlech i na revuálních scénách, natočila svou první gramofonovou desku i první filmy. Přesto až Modrý anděl (1930), do kterého ji angažoval režisér Joseph von Sternberg, z ní udělal hvězdu. Už tehdy se o ni začal zajímat Hollywood.

Když v roce 1933 emigrovala do USA, stala se jednou z neúspěšnějších německých hereček pracujících v té době v Hollywoodu, což dokládají její postavy osudových žen v dnes už legendárních filmech Maroko, X-27, Šanghajský expres, Plavovlasá Venuše, Rudá carevna nebo Žena a tatrman. Zatímco v Americe, kde v roce 1939 získala americké občanství a měla postavení hvězdy, v Německu ji pokládali za zrádkyni, protože bojovala proti Adolfu Hitlerovi.

V roce 1944 vstoupila - společně s mnoha dalšími americkými umělci - do Armády USA a zúčastnila se druhé světové války v Evropě. V propůjčené hodnosti kapitánky vystupovala u spojeneckých bojových útvarů a působila zde též jakožto příležitostná tlumočnice z němčiny do angličtiny. Tehdy navštívila s americkou armádou coby tlumočnice znovu krátce i území Československa. Poprvé byla v Československu ještě před válkou. Pobývala pár dnů v Ústí nad Labem, v městské části Střekov, kde žili rodiče jejího manžela Rudolfa Siebera (vzala si ho coby začínající herečka a měla s ním dceru Marii Sieber Rivu).

K filmu se vrátila i po druhé světové válce, s prvotřídními režiséry typu Billyho Wildera či Alfreda Hitchcocka natočila pěknou řádku filmů (Zahraniční aféra, Martin Roumagnac, Tréma, Ranč zločinců, Svědek pro obžalobu, Zlaté náušnice, Dotek zla, Norimberský proces, Paříž v letním parnu...). Přesto se ale stále častěji vracela se svou "one-woman-show" raději na koncertní jeviště. Léta měla v repertoáru písně jako Lili Marlen nebo Modrý anděl, ale také skladbu, která je u nás známá pod názvem Řekni, kdy ty kytky jsou.

S revuálními písněmi i šansony vystupovala mnoha cenami poctěná diva v Las Vegas, ale také v Paříži, kde se léta setkávala se svou velkou přítelkyní a spřízněnou duší - Edith Piaf.

Naposledy koncertovala v polovině 70. let, přičemž její poslední film Krásný gigolo, ubohý gigolo měl premiéru v roce 1979. Poté všem zmizela z očí a s okolím komunikovala jen prostřednictvím telefonu. Zemřela 6. května 1992, a to v úctyhodném věku 90 let ve svém pařížském bytě. Později bylo její tělo převezeno do rodného Berlína, kde byla pochována vedle své matky

O Marlene Dietrich vyšlo několik knih, také memoáry její i její dcery. Dodnes se spekuluje o její bisexualitě a počtu milenců a milenek, které ve svém životě měla.

O jejím vztahu s francouzskou šansoniérkou Edith Piaf vypráví i komorní muzikál maďarské spisovatelky a scenáristky Évy Pataki Edith a Marlene, který je uváděn také v českých divadlech. Nedávno jej v premiéře uvedlo Národní divadlo moravskoslezské v Ostravě.

Výběr článků

Načítám