Článek
Všichni tři účastníci již 5. ročníku charitativního projektu po třech měsících testování potvrdili, že jízda na elektrokole jim pomáhá.
„Ať už trpí obtížemi s klouby, plícemi nebo vzácnou chorobou, po pár měsících s elektrokolem cítí všichni účastníci pozitivní změnu. To byl náš cíl a ten jsme všichni splnili. Jsme rádi, že jim můžeme ta kola předat natrvalo, aby v té změně mohli pokračovat,“ říká Štěpán Pleskač z Apache Bicycles.
Kromě pravidelného fyzického pohybu umožňuje lidem jízda na e-kole také vyšší dostupnost míst, kam by se dříve dostávali jen těžko.
I s cukrovkou a po lymské borelióze teď závodí s kluky
Během uplynulých pěti let projektu využilo celkem 12 účastníků. Jejich osobní příběhy dokážou inspirovat.
„Nedávno jsem při jízdě po městě musela dokonce absolvovat takový malý závod. Malí kluci na kolech se mnou začali z legrace závodit. Zřejmě si říkali, že babku hravě předjedou. Já ale zařadila pětku a na svém elektrokole jim ujela,” usmívá se Olga Višniarová.
Od malička trpí problémy s klouby dolních končetin a páteře, což ji velmi ztěžuje chůzi. Do toho později přišla lymská borelióza a s ní snížení výkonosti a únava. Celé její trápení ještě doplnil diabetes, takže pro udržení v dobré kondici potřebuje paní Olga každodenní pohyb. Do budoucna už plánuje zahraniční cesty, kde se bude s přáteli věnovat právě cyklistice.
Další stanice singletrack
Další z účastnic, Martinu Lančovou sužuje vzácná choroba – McCuneův-Albrightův syndrom. Ten se vyznačuje třemi hlavními příznaky: nahrazení části kosti vazivem, kožními skvrnami typu café au lait a předčasnou pubertou.
„Nechci nic zakřiknout, ale musím se pochlubit, že poslední testy ukazují šestiprocentní zlepšení stavu kostí,“ říká Martina a svěřuje se, že jí elektrokola opravdu nadchlo. „S přítelem jsme vyrazili do Jeseníků, kde jsme toho najezdili opravdu hodně. Netušila jsem, že tomu tak propadnu. Dokonce jsem už pošilhávala i po singletracku, ale na to musím ještě chvíli trénovat,” dodává s úsměvem Martina.
Šel bych do toho znovu a všem to doporučuji
Třetí z účastníků Jiří Voháňka se již od mládí potýká s degenerativním onemocněním páteře, které se ke všemu s věkem začalo zhoršovat. K problémům s páteří se přidalo ještě astma, které se i přes aplikovanou léčbu nelepší. Naopak se u něj rozvinul metabolický syndrom. Život mu ještě dále ztěžuje úraz kolene a útvary na plicích. Nedostatek dechu mu komplikuje veškerou aktivitu, ale díky elektrokolu se nyní dostává zpět do normálního života a nemusí tak cestovat jen po nemocnicích.
„V sedle elektrokola toho stihnu mnohem víc než dřív. Dostanu se na místa, kde jsem roky nebyl. Šetří mi čas i energii a po vyjížďce se vždycky cítím lépe. Tělo se pěkně prokrví, člověk přijde na jiné myšlenky,“ říká Jiří Voháňka, kterého do projektu přihlásila manželka.
Ihned po vyhlášení začaly přípravy na další ročník, který se naplno rozběhne na jaře 2019.