Článek
Tehdy inženýr působící v tomto oboru musel být členem odborné inženýrské komory, aby mohl vůbec zeměměřickou činnost provozovat.
Jaroslav Křížek se narodil 11. dubna 1913 v Praze, ale s rodiči pak žil dlouho mimo metropoli - nejdříve na Šumavě, pak na Chodsku a v Plzni. Maturoval v roce 1931 a v roce 1936 vystudoval na ČVUT v Praze, obor zeměměřické inženýrství.
Za studií pracoval ve fakultním spolku posluchačů zeměměřictví, kde je zastupoval ve Svazu studentstva. Mladý inženýr se později stal členem Spolku inženýrů a architektů SIA. Od podzimu 1936 vykonával vojenskou službu, ale pak od září 1937 byl na rok odvelen na Ředitelství opevňovacích prací a pracoval na projekci a výstavbě těžkého opevnění nejdříve v Krkonoších a poté na severní Moravě.
Po demobilizaci v dubnu 1939 nastoupil u firmy Ing. Jiří Peterschik v Plzni. Pracoval zde jako asistent i jako projektant vodohospodářských staveb. V roce 1941 složil autorizační zkoušku, pak získal oprávnění úředně autorizovaného civilního geometra v Plzni a tím se stal členem Inženýrské komory v Praze.
Po roce 1939 pracoval například v Rakousku na výškových a situačních podkladech pro tamější dálnici, dále v letech pracoval několik měsíců v Polsku zase na výškových a situačních podkladech v měřítku 1 : 5000.
Firma Peterschik v roce 1948 byla začleněna do Československých stavebních závodů Plzeň a následně do Stavoprojektu Plzeň. Tam Jaroslav Křížek po celou dobu vedl geodetické oddělení. Při další delimitaci v roce 1951 přešel do Hutního projektu Plzeň a v roce 1954 do Hutního projektu Praha. Byl jmenován podnikovým geodetem a koordinoval činnost geodetických oddělení i v ostatních pobočkách Hutního projektu, které sídlily v Ostravě, v Brně, v Bratislavě a v Košicích.
Byl spoluiniciátorem vyhlášky a dalších právních norem o činnosti odpovědných geodetů a s představiteli jiných projektových ústavů uhájil existenci geodetických složek v projektových ústavech proti snahám o začlenění do rezortu geodézie. Jako uznávaný odborník byl členem mnoha mezirezortních komisí pro geodézii a kartografii.
Do důchodu odešel sice v roce 1976, ale i pak své profesi dále věnoval svůj volný čas. Ještě do roku 1989 pracoval jako brigádník v Hutním projektu Praha, dále na katedře speciální geodézie FSv ČVUT Praha jako asistent a nakonec v Kovošrotu Praha jako znalec přes nemovitosti.
Po roce 1990 se jako jeden z pamětníků zasazoval o obnovení Inženýrské komory s povinným členstvím. "Byl nejstarší členem Českého svazu geodetů a kartografů. S jeho odchodem odchází i kus historie českého zeměměřictví. Byl to lord strážce pečeti oboru, který dříve měl rozhodně větší váhu na veřejnosti než nyní," píše se v nekrologu vydaném Radou Českého svazu geodetů a kartografů.