Zemědělci ukazují a zkoušejí nové postupy, jak ochránit půdu před erozí

„Demonstrační farmy slouží ostatním zemědělcům pro předávání zkušeností při hospodaření. U nás se věnujeme skupinovým konzultacím, seminářům a také v rámci dnů otevřených dveří návštěvníky seznamujeme s postupy, jak eliminujeme půdní erozi,“ uvedl Lukáš Jurečka ze zemědělského družstva Pooslaví Nová Ves u Oslavan.

Během dvou let se u nich erozní vrstva vypočtená programem a stanovená ministerstvem zemědělství promítla na třetině půdy.  Na vlastním příkladu tak ukazují kolegům z dalších zemědělských podniků, jak pečují o půdu a jaké technologie snižující vodní a větrnou erozi používají.

Například vloni zkoušeli sít kukuřici do hořčice. To se však ukázalo jako nevhodné, protože hořčice, zejména hořčice bílá, má v půdě fytosanitární účinek a z hlediska půdní mikrobiologie působí negativně, potlačuje část půdních mikroorganismů. „Důležité je umět se poučit z chyb a zkušenosti pak předávat dál,“ myslí si Jurečka.

Když se stane erozní událost, starostové musí kontaktovat Státní pozemkový úřad, který přijede situaci prošetřit. Zemědělci musí dodržovat přísné předpisy, které jim ukládá legislativa. V případě, že nedodrží předpisy, jsou za to postihnuti. O půdu se zemědělci starají nejen proto, aby nedostali pokuty, ale především z toho důvodu, že půda je to nejcennější, co mají.

Na jedno z polí, které obhospodařují, zaseli vloni žito s vikví. Na jaře letošního roku pak speciálním válcem porost položili a zároveň polámali a tím přerušili další růst. Poté do takto připravené půdy zaseli kukuřici. Tento postup letos zkoušejí v Pooslaví poprvé a chtěli by dále pokračovat.

Důvody jsou dva. Polámané žito a vikev kryje půdu a nemůže dojít k erozní události. „Druhý důvod je ten, že směs meziplodin dokáže do půdy dostat živiny s nižším nárokem na umělé hnojivo. Díky tomu dokážeme velmi dobře připravit půdu na následnou plodinu, v našem případě na kukuřici,“ vysvětluje Lukáš Jurečka a dodává: „Když likvidujeme meziplodinu mechanicky, tak omezujeme používání glyfosátu, který se dostává do půdy.“

Na další lokalitě, kde je mírně ohrožená půda erozí, zaseli do prokypřené země svazenku. Dva měsíce před setím kukuřice chemicky ošetřili svazenku tak, aby se její růst zastavil. Poté zaseli kukuřici. A proč právě svazenka?

Tato modrofialová rostlina udržuje svým kořenovým systémem půdu pohromadě tak dlouho, než se rozroste kukuřice. Navíc dobře stíní půdu, takže zabraňuje vypařování vody a ze spodních vrstev půdy vytahuje živiny.

Nejen kolegům zemědělcům, ale také zájemců z řad veřejnosti chtějí v družstvě Pooslaví ukázat své protierozní postupy a ochrany půdy. Vedle toho si návštěvníci budou moci prohlédnout kravín, bioplynovou stanici i zemědělskou techniku. Na neděli 15. září od 13 do 17 hod totiž připravují Den otevřených dveří.