Hlavní obsah

Zemědělci u Šlapanic ukazují, jak zlepšovat vztahy s místními

Novinky, Eva Fruhwirtová

Zemědělci, kteří hospodaří v okolí Brna, přišli s nápadem, jak zlepšit vztahy s místními obyvateli. Nechtějí mít nálepku těch, kteří smrdí, práší a hlučí. Na pozemcích u domů a zahrad sníží intenzitu své práce a po domluvě s městem Šlapanice chtějí ozelenit zdejší krajinu.

Foto: Eva Fruhwirtová

„Svoji práci mám rád, dodáváme potřebné suroviny pro výrobu produktů, které najdeme v našich ledničkách,“ svěřuje se Roman Zvěřina.

Článek

Stejně jako se mění společnost, mění se i zemědělství a tím také postupy hospodaření i technologie.

„Přizpůsobujeme se měnícím se přírodním podmínkám, technologickému vývoji, poptávce na trhu, ale také veřejnosti. Je pro nás důležité zodpovědně přistupovat k půdě, ke krajině a k místu, kde se hospodaříme. Také proto proběhly schůzky s vedením města Šlapanice, abychom se mohli domluvit na spolupráci,“ uvedl předseda zemědělského podniku Bonagro Roman Zvěřina.

Ráz krajiny se snaží vylepšovat biopásy, které jsou zároveň přirozeným útočištěm pro ptáky a domovem pro hmyz a další zvířata. Dalším krokem bude ozelenění míst, na kterých se shodnou s městem. To však není vše, co mají zemědělci v plánu.

„Na pozemcích, které jsou v těsném sousedství s obydlenou zástavbou a zahradami, snížíme intenzitu hospodaření. Podle možností tam vybudujeme další biopásy, nebo zasejeme vojtěšku a tím eliminujeme prašnost a případné úlety postřiků,“ prozradil plány na letošní rok Roman Zvěřina.

Díky nové technice omezili zápach kejdy

Vůně a pachy vnímají lidé různé. Co jinému voní, druhému může smrdět. A naopak. Kejda, což je částečně prokvašená směs pevných a tekutých výkalů hospodářských zvířat zředěná vodou, je potřebné hnojivo pro půdu. Zemědělci ji musí nějakým způsobem dostat na pole.

V Bonagru přistoupili vloni k největší investici do techniky a pořídili samochodný aplikátor kejdy s disky, který minimalizuje zápach. Kejda je zapracovaná rovnou do půdy, což má vedle omezení zápachu také další výhody. Šetří organický dusík, protože dochází k jeho výrazně nižšímu úniku, a díky diskům se zároveň připraví půda na setí a tím ubyde jeden přejezd pole. Takže není potřeba vjíždět do pole vícekrát a také tím ušetří pohonné hmoty.

Vyrábí si vlastní elektřinu i teplo. Přebytky dodávají do školy

Díky vlastní bioplynové stanici jsou všechna střediska Bonagra energeticky soběstačná. „Svítíme i topíme naší vlastní energií, a ještě se o ni dělíme,“ potvrzuje Roman Zvěřina.

Odpadním teplo z bioplynky ve Šlapanicích využívají na vytápění administrativních budov a také základní školy a domova s pečovatelskou službou. Vedle toho tímto teplem dosouší obiloviny na posklizňové lince.

Na dalším středisku, které se nachází ve Viničních Šumicích, mají zemědělci v plánu vybudovat na střeše solární elektrárnu o výkonu 35 kW, která pomůže s provozem na farmě. „Na polích má být pšenice a solární panely na střeše,“ zdůrazňuje postoj českých zemědělců Zvěřina.

Související témata:

Výběr článků

Načítám