Článek
Návštěvník je uveden do dětského světa barev a imaginace, který ho oslní svou intenzivní čistotou a překvapujícím citem pro výtvarno. V mnoha obrazech se odráží i znalost z dějin umění a některé z nich jsou prokazatelně inspirovány díly z historie malby. Ale hlavním tématem vystavovaných děl je dětský svět a šíře zájmů žáků.
Z barevnosti, kterou by mohli dětem závidět i impresionisté, vystupují pohledy na krajiny, ať už reálné či snové. A i v těch reálných se tu a tam objeví kousek představivosti či snu. Obrazy nabízí i pohledy na historii, tak jak ji vnímají dospívající děti. Pohled, který je ještě nezkreslen současností a nutností se vůči jednotlivým historickým epochám vymezit.
Lze z vystavovaných obrazů vytušit hravost, s jakou žáci k tvorbě přistupují. A společně s ní i oslnění práce s olejem, tedy technikou, která je stará více než půl tisíciletí a stále se zdá, že není překonaná.
Mnohdy se jedná o hru – hru autora s barvou, jako s hmotou nebo o hru autora s tématem. Dětský svět může někomu připadat až moc fantastický. Ale člověk bez fantazie je okrádán o hromadu věcí, které ukazuje svět kolem nás. A dětství a dospívání nabízí nejvíc prostoru právě pro fantazii. Ve světě, kde se může setkat námořník s krajinou kdesi ve slovenských horách, ve světě, kde míjí portréty s tím nejbarevnějším západem slunce, jaký existuje; v tomto světě nemůže být nikdy nuda. A ani není potřeba si na planetě posouvat židli, abychom mohli společně s Malým princem vidět x-krát západ slunce.
Antický filosof Hérakleitos z Efesu napsal: „Život je dítě, které si hraje, hraje s kostkami: království náleží dítěti.“ Při pohledu do expozice výstavy v Zeleném domečku nejednoho návštěvníka napadne, že v takovémto království imaginace a barev by žil rád. A pokud není možné v takovémto království žít, můžeme udělat všechno proto, aby děti měly pocit, že v něm skutečně žijí.
Výsledkem tohoto stavu jsou potom obrazy, které děti bezelstně předkládají k prohlédnutí, aby dospělé části populace ukázaly kus vlastního světa. A jakmile se návštěvník upřímně zamyslí, zjistí, že v takovémto světě nebo ve světě velice podobném, sám vyrůstal.
Výstava nabízí nejen pohled na svět očima žáků školy, ale – jakoby v přidané hodnotě – připomíná dospělým, že existuje i svět dětství a dospívání, na který mnozí z nás už zapomněli. I kdyby si divák z výstavy neodnášel nic jiného, než oprášenou vzpomínku na vlastní dětství, stála by výstav za návštěvu. Ale výstava toho nabízí daleko víc.
Výstavu podpořili: Město Police nad Metují, Muzeum papírových modelů, ZUŠ Police nad Metují, Zelenina Suchomel, Vinotéka Sodomková, Květinářství U Petry, BB kavárna, spolek Apeiron a Martin Cibulka, Kapitol a. s.
Výstava potrvá do 24. června.
