Zbraně, obrazy, zkameněliny i příjemný chládek v berounském muzeu

Za historií nejstaršího a nejzachovejšího měšťanského domu se můžete vydat již z Husova náměstí. Tento dům nechal postavit císařský rychtář a ve své době nejbohatší a nejvlivnější muž Berouna Jindřich Čížek z Jenštejna. Překrásný renesanční portál z červeného mramoru od stavitele Jiříka Táborského nese datum přestavby 1612. Při prohlídce portálu Jenštejnského domu by neměly pozornosti návštěvníků ujít také tabulky na levé straně domu. Je na nich zaznamenána hladina vody při povodních v roce 2002 a 1872.

Nejen příjemný chládek, ale i příjemné průvodce zde naleznete v nových stálých expozicích Zbraně na Berounsku nebo v galerii světců od J. V. Spitzera. Pro děti muzeum připravilo expozici zkamenělin nebo živé přírody. Ve stálé expozici Spitzerových obrazů je i dětský koutek plný úkolů, zábavy a ponaučení. V několika termínech se můžete zúčastnit s dětmi prázdninových programů Poznáváme umění nebo Hrátky za muzejními vrátky.

Expozice prezentuje barrandienské horniny. V geoparku je jich instalováno 23, z toho 11 má hmotnost několik tun. Horniny jsou rozděleny podle stáří. U každé skupiny je umístěn panel se základními informacemi o vystavených horninách – název, stáří, lokalita, podrobný popis složení a vzniku, fotografie místa odběru. U některých hornin je též mikrofoto výbrusu s popisem. Výhodou expozice je, že zde chybějí obligátní muzejní cedulky typu „nedotýkejte se“. Naopak, návštěvník si může kameny osahat dle libosti. Geopark dokonce s oblibou navštěvují i nevidomí a slabozrací.

Ačkoli je hlavním posláním expozice seznámení s geologickou stavbou Barrandienu, v letních měsících zde i „negeologové“ naleznou příjemné prostředí k odpočinku v rušném centru města. V parku naleznete spektrum rostlin představujících přírodu Českého krasu, ale i množství laviček pro odpočinek nebo pro krátkou svačinu.

Přímo z geoparku je možné vstoupit do výstavní síně, kde je nyní instalována netradiční výstava o stolování v přírodě. Ta mapuje způsoby občerstvování pod širým nebem jako oblíbené piknikování, turistické svačiny, trampské kotlíky a jiné. Přibližuje podoby a proměny tohoto společenského fenoménu od konce 19. století až do součastnosti.

Kromě expozic o historii městského opevnění nabízí ochoz Plzeňské brány především krásný výhled na celé město. Pro léto zde mají i rozšířenou otevírací dobu. Vedle krásného výhledu na město z ochozu Plzeňské brány je pro návštěvníky zajímavá i prohlídka mechanismu věžních hodin. Tyto hodiny jsou však až z konce 19. století od berounského hodináře Františka Gärtnera.

Stálé expozice přibližují návštěvníkům historii města, vývoj řemesel a seznamují s význačnými rodáky. Například s Jaroslavem Hněvkovským, zvaným slovanský Paul Gauguin.