Článek
V nedávných toulkách po sakrálních památkách Prachaticka byla řeč o kapli Panny Marie Lurdské poblíž Chrobol. Jen něco málo přes deset kilometrů dále se nad obcí Zbytiny rýsuje v lese silueta nevelkého kostela sv. Máří Magdaleny, zvaného lidově Magdalenka. Kdysi zde stávala i malá vesnice, jako mnoho dalších v pohraničním kraji šumavském časem zaniklých.
Kostelík má neskonale starší původ nežli chrobolská kaple - roku 1395 je zde zmiňována poustevna, v století šestnáctém zde již stála kaple, roku 1739 je tato uváděna jako chátrající, obnovená a rozšířená byla následně stavitelem Antoniem Erhardem Martinellim na kostel v období let 1752 - 1754. Tuto přestavbu inicioval Josef Adam Schwarzenberg.
Bývalo zde odpočinkové místo první trasy prachatické větve obchodní Zlaté stezky mezi Pasovem a Starými Prachaticemi, vytipované právě pro blízkost osvěžujícího pramene. Teprve později se dříve ryze prakticky využívaný vodní zdroj stal významným poutním místem - v století sedmnáctém jeho věhlasu přispělo několik zázračných uzdravení poutníků, šířených tehdejšími veřejnými sdělovacími prostředky, tedy ústním předáváním zprávy, následně písemně i podchycené coby údajně dozajista proběhlý jev.
Pustnutí a rabování v kapli v poválečných padesátých letech dvacátého století nebylo první. Za časů husitských válek kaple byla pobořena, znovu se o ní v historických pramenech mluví až v souvislosti se zbudováním tří selských dvorů u sklářské huti, uváděné jako „u sv. Magdaleny“, a to v století šestnáctém.
Kdysi životaplnou malou obec se sklárnou by zde v sametově revolučním roce 1989 nikdo nehledal, i do těch časů dochovaný kostel byl pouhou ruinou. Zde došlo k obnově trochu dříve, nežli v Chrobolech, a to v letech 1994 - 1995. Iniciativy se chopil spolek Adalberta Stiftera z bavorského Augsburgu spolu s německými rodáky, svůj podíl na tomto dobrém činu měl i volarský děkan František Honsa.
Obyvatelstvo je v tomto malebném místě zastoupeno uživateli několika pěkně udržovaných rekreačních chalup. Romantiku místa podtrhuje malý rybník v těsném sousedství kostela a širý výhled do zvlněného kraje pod ním, stejně jako ticho a klid této lokality. Rybníček je prý sídlem vodníka, který však je k lidem laskavý a vstřícný.
Vidět zde můžete dvě století pamatující památné javory a též lípy, připomínají starou pověst, podle které v místě nynějšího oltáře rostla lípa, o níž bylo rozhodnuto, že určena k pokácení bude a její koruna k zemi padne. Avšak jakého překvapení se dočkal dřevorubec, když v jejím kmeni nalezl ukrytou soška sv. Magdaleny. Po přenesení sošky do Zbytin však tajemně se vždy sama vracela zpět tam, kde býval její utajený domov.
Horský barokní poutní kostel Magdalenka stojí za návštěvu při cestě v tyto turisty oblíbené a mnohými milované končiny, ať již hledáte nevysvětlitelné zázraky, mokrý šos vodníka, nebo „jen“ trochu klidu a potěchy oka z Šumavské krajiny.
