Článek
Historie Albrechtic, někdy byl užíván název Albrechtec či německá podoba Albrechtsried, sahá až do období pravěku. Tato lokalita v minulosti sehrála významnou úlohu při osídlování a rozvoji této části Šumavy.
Tajemství oppida
Od Albrechtic se prudce zvedá vrch Sedlo, který v nejvyšším bodě dosahuje nadmořské výšky 902 metrů. Právě zde si pro svoji ochranu Keltové někdy v období po roce 600 př. n. l. vybudovali opevněné hradiště-oppidum, jehož pozůstatky jsou dobře patrné i v dnešní době.
Proč se rozhodli pro toto místo, je do dnešního dne zahaleno tajemstvím. Je velice pravděpodobné, že při volbě měli rozhodující slovo druidové, kteří v keltské společnosti zaujímali významné postavení. Jejich znalosti, zkušenosti a dovednosti, z nichž pramenila i velká moc, musely být na svoji dobu fascinující. Zajímali se o astronomii, geografii, přírodu, o moc a sílu nesmrtelných bohů, o podstatu věcí. Vyznali se také v léčivých bylinách, prováděli nejrůznější obřady včetně lidských obětí.
Obři na Sedle?
Podle některých pověstí žily na Šumavě zvláštní bytosti, které svým vzrůstem významně převyšovaly tehdejší lidi. Obři měli pobývat na různých místech, např. Obřím hradu, který se nachází několik kilometrů od Kašperských Hor.
„Šumavské legendy hovoří o obrech, kteří obývali Obří hrad a také Sedlo. Myslím, že mají pravdu, protože bioenergie, která tu po nich přetrvala snad z mladší doby kamenné, lze najít jak na Sedle, tak u albrechtického kostela," uvádí psychotronik Pavel Kozák v knize Tajemná místa od Blaníku k Sušici.
Pokud připustíme, že tyto legendy mohou mít i svůj reálný základ, a uvolníme uzdu naší fantazie, mohli Keltové obry na Sedle vystřídat a jejich sídlo si pouze upravili a přizpůsobili svým potřebám.
Kostel a zemská stezka
Je možné, že i v místě albrechtického kostela Panny Marie a sv. Petra a Pavla, který byl vysvěcen již ve 12. století salcburským arcibiskupem a byl tak jednou z prvních sakrálních staveb zdejšího kraje, stávala původně svatyně a církev tedy jen navázala na významnost tohoto místa.
O výjimečnosti Albrechtic svědčí i fakt, že o jejich osudu rozhodoval sám český král Vladislav II., který ves údajně ve 12. století založil a posléze ji daroval premonstrátskému klášteru ve Windbergu.
Podle Jany Janusové Albrechtice „leží v místech někdejší Hartmanické čili Březnické zemské stezky, která spojovala Čechy s bavorským Podunajím“ (www.podhuri-sumavy.cz).
Nelze pochybovat o tom, že Albrechtice již v dávné minulosti něčím přitahovaly lidi. Dnes je to bezesporu krásná šumavská příroda, klid, nádherný výhled do vnitrozemí, a pokud vyšplháte až na vrchol Sedla, uchvátí vás pohled na vrcholy Šumavy, který poskytuje zdejší rozhledna.