Článek
Vědeckou činnost tak doprovází např. zjišťování optimální výšky podpatků bot či pozorování činnosti zubaře. Výsledkem dlouhodobého projektu bude zmenšení zdravotních rizik z jednotvárné činnosti a racionalizace pracovního procesu.
"Abychom lépe porozuměli anatomii, spolupracujeme s lékařskými fakultami, ale třeba také s antropology. Ti všichni nachází vazby mezi přetížením člověka v pracovním procesu a vznikem nemocí z povolání. Víme například, že podpatky vyšší než 4 cm jsou škodlivé pro záda," uvedl doc. Michal Šimon z Katedry průmyslového inženýrství a managementu ZČU, jenž se svými studenty zkoumá, jak se na zdravotním stavu zaměstnanců odráží špatně nastavené pracovní podmínky.
Právě projekt NEXLIZ (Nové excelence lidských zdrojů), který ve spolupráci se Západočeskou univerzitou v Plzni realizuje science center Techmania, přivádí do Plzně mladé a talentované vědce – a snaží se je zde udržet. Jedním z nich je doktor Marek Bureš, který nejčastěji radí firmám, u nichž se ve vysoké míře vyskytuje opakovaná, jednotvárná práce a dochází zde k viditelným vlivům na zdraví jednotlivce. Stává se tak převážně u montážních linek, rizika ale číhají i jinde.
"Nedávno jsme pracovali na projektu optimalizace zubní ordinace. Zajímavý byl už samotný sběr dat. Museli jsme celý den pozorovat činnost zubaře, což není vždy úplně příjemné, ale je třeba pochopit a na vlastní oči vidět, co dělá, v jakých polohách se nachází a s jakým materiálem pracuje," uvedl Marek Bureš.
Ergonomická optimalizace má spíše dlouhodobý dopad, někdy však z počítačového modelování vyplynou i drobné výsledky, které se obratem projeví na pohodlí i efektivitě zaměstnanců: "V mnoha případech pomůže správně polohovaný stůl. Když se u práce nekrčíte, je úleva poznat okamžitě," vysvětlil doktor Bureš.