Článek
První písemné zmínky o Bastrčicích pocházejí z roku 1323, podle archeologických nálezů však vznikla již v století třináctém, k roku 1490 měla pouhé čtyři chalupy, zánik pak je dáván do souvislosti s časy třicetileté války i v možné součinnosti s epidemií.
Kaplička svatého Jana Nepomuckého byla vybudována samozřejmě neskonale později a není to pozůstatek oněch dávných dob, ale kdo ví, zda zde původně nestával třeba křížek u cesty z dané vesnice.
Stejně jako před léty Josef Kemr, který v rámci prázdninové herecké zahálky musel jako ostatní vykázat veřejnosti prospěšnou činnost a tou pro něj bylo bílení kapliček, i dnes, již bez tlaku shora, se najdou obdobně jako pan herec motivovaní dobrovolníci, kteří čas od času se o nějakou tu zastrčenou kapličku starají, jako právě o tu "bastrčickou".
Naše krajina je plna podobných drobných sakrálních staveb, jakou jsou podobné kapličky a boží muka. Při cestách po jihu Francie v Provence, jinak plné románských kostelů, katedrál, a kde se nachází i mohutný papežský palác v Avignonu, návštěvníka překvapí, že na prostý křížek u cesty v poli prakticky nenarazí. Křížová cesta v Moustiers-Sainte-Marie je pak hotovým zázrakem, nejen svým romantickým umístěním ve skalách jako sama mimořádně působivá horská vesnice, ale i svojí ojedinělostí v tomto jinak historicky křesťanském kraji.
Poblíž zmíněné kapličky na Nové Hospodě lze v okolí narazit na mnoho dalších, obdobně stojících osamoceně, mimo zástavbu či na dohled od obce. To není případ ani ne kilometr směrem na sever vzdálené zvoničky na návsi v Třebkově, královny mezi jihočeskými zvoničkami. Nazývaná je místními po právu kaplička vzhledem k nezvyklému architektonickému řešení se čtyřmi výklenky, kde stávaly dřevěné sošky, za časů novodobého rabování a vývozu na čerstvě otevřený Západ i přes svoji bezcennost zcizené.
O něco dále, opět pro změnu mimo zástavbu, se na rozhraní polí a lesa mezi obcemi Podolí II a Šamonice nalézá další kaplička. Šamonice mimochodem mají ve své historii krvavou vraždu, spáchanou na rytíři Loreckém a jeho rodině.
Naopak jižně, tedy směrem k Písku z Nové Hospody, kousek za okrajem obce Dobešice, za dnes již nefunkční hospodou U sluníčka, nalevo od staré silnice k Dobešicům, stojí výklenková kaple, chráněná jako kulturní památka. V bujném houští skrytá cedule v její blízkosti připomíná památný strom, stojící napravo od ní - mohutnou lípu, zbytky jiného již tlejí pod torzem odlomením kmene vzniklého pařezu.
Kapličky na Písecku jsou kapitolou sama pro sebe, podat jejich výčet by bylo víc než obsáhlé, zájemce se o tipech na toulky krajem po těchto památkách může více dozvědět z knihy Jiřího Hladkého Kapličky, boží muka, výklenkové kapličky a zvoničky na Milevsku a Písecku, dostupné v regionálních knihovnách. Při cestách po těchto drobných památkách obvykle nezbývá než konstatovat, že i takto drobná architektura obohacuje krajinu a dává jí pro naše končiny nezaměnitelný ráz.
