Hlavní obsah

Zanechali v Žinkovech odkaz obři, nebo Keltové?

Novinky, Jan Kaše

Jih Plzeňska ukrývá řadu tajemství, která se zatím nepodařilo rozluštit. Mezi ně bezesporu patří podivná kamenná seskupení nad obcí Žinkovy, probouzející v člověku nejrůznější představy a pocity.

Foto: Jan Kaše

Shluky velkých kamenů v lese u Žinkov

Článek

Malebná obec Žinkovy se kromě rybníku s mnoha romantickými zákoutími a zámku může pochlubit i podivnými balvany, o jejichž původu, účelu a způsobu umístění nelze vyslovit jednoznačný závěr.

Obrovo hradiště

Nad žinkovským zámkem se až do nadmořské výšky 549 metrů prudce zvedá vrch, nazývaný Obrovo hradiště. Již samotný název budí pozornost, neboť v sobě spojuje dva podstatné momenty. Jednak nás upozorňuje, že v minulosti zde mohly pobývat bytosti nadlidských rozměrů, a jednak zde mohlo být hradiště, možná i opevněné.

V této souvislosti je asi dobré připomenout nejvýše položené keltské oppidum v Čechách – Obří hrad na Šumavě, které pravděpodobně nebylo trvale osídlené, ale sloužilo spíše jako posvátný okrsek. Podle pověstí zde také žili obři. Co když měl Obří hrad a Obrovo hradiště něco společného? Nebo jde pouze o náhodu? 

„V žinkovské zámecké oboře, v některých partiích dosud od věků nezměněných… jest skupina obrovských žulových balvanů bizarně nakupených – tu na sobě, onde vedle sebe, vodorovně, šikmo, strmě, jako by je v bujném rozmaru giganti rozházeli," napsal v období mezi světovými válkami Vojtěch Pomahač (Pověsti z kraje pod Radyní), kterého kameny velice zaujaly, a kladl si otázku, zda je „možné, aby toto podivuhodné a obrovské dílo vykonaly ruce lidské? Jakými prostředky nakupily tyto obrovské balvany?“

Psychotronik Pavel Kozák soudí, že zbytková bioenergie obrů je přítomna a ospravedlňuje tak název místa (Tajemná místa Plzeňska).  

Druidské obřady?

Celý les nad zámkem je velice zvláštní. Kromě Obrova hradiště zde můžete nalézt i další podivné shluky kamenů, které nás uchvátí velikostí, tvarem, ale třeba i tím, že nám připomínají mračící se lidský obličej, tlamu žraloka a mnoho dalších výjevů. Je možné, že právě tyto kameny byly v keltské době využívány k různým účelům. Mohly léčit, mohl být přes ně navázán kontakt s jiným světem, ale také mohly být použity k vykonání oběti.

„Prozatím je zde znám kámen, který tu byl umístěn lidmi zřejmě v době bronzové a je sluneční svatyní… Jeho energie jsou průměrné, při druidském obřadu byly však několikanásobně zvýšeny, především vlastní síla kamene - až devětkrát,“ uvádí Pavel Kozák v knize Tajemná místa Plzeňska. Zároveň upozorňuje, že nedaleko Obrova hradiště jsou další zajímavá místa. Například na spodní stěně jedné skály je vyrytý oblouk. Právě zde mohli druidové vstupovat do jiných oblastí vesmíru. Jiné kamenné seskupení zase ukazuje směr západu Slunce při keltském svátku samain (dnešní „dušičky“).

I když v nás mohou výše uvedené hypotézy budit rozpaky a možná i trochu nejistoty a strachu, v lese nad žinkovským zámkem rozhodně nebudete pociťovat nic nepříjemného. Vstoupí do vás zdejší úžasná atmosféra, jejíž hlavní součástí je klid a mírné šumění stromů, když do jejich korun zavítá vítr. Načerpáte hodně energie a nebude se vám chtít les opustit.

Související témata:

Výběr článků

Načítám