Hlavní obsah

Zámek v Bučovicích je unikátní ukázkou italské renesance

Novinky, Robert Rohál

Zatímco sto let sloužil bučovický zámek jako patřičně reprezentativní honosné sídlo, následujících tři sta let byl jakýmsi "administrativním střediskem". Přesto zůstal nezměněným renesančním skvostem, který stále přitahuje pozornost mnoha návštěvníků.

Foto: Robert Rohál

Zámek v Bučovicích.

Článek

Na rozdíl od většiny našich renesančních zámků nejde o renesanční přestavbu hradu či tvrze, ale o realizaci originálního projektu italské pozdně renesanční stavby typu "palazzo in fortezza" a celého rozsáhlého areálu včetně zahrady, hradební zdi a vodního příkopu. Rovněž umístění v údolí je pro tehdejší dobu neobvyklé.

Dnes v něm návštěvníci obdivují především bohatou manýristickou výzdobu interiérů a nedávno zrestaurovanou kašnu na pozoruhodném arkádovém nádvoří s devadesáti sloupy. Ty jsou bohatě vyzdobeny celkem 540 reliéfy, zobrazujícími válečné motivy, erby, fantastická zvířata a bytosti, maskarony a hudební nástroje. 

Historie nám říká, že si stavbu objednal a financoval vzdělaný Jan Šembera Černohorský z Boskovic, ve své době jeden z nejbohatších moravských šlechticů. Vzdělání a majetek mu umožnily nejen stavbu, ale i výzdobu sídla objednat u prvotřídních umělců, čímž celý čtyřkřídlý zámek se třemi patry arkád a komponovanou zahradou více než skvěle reprezentoval postavení rodu i Jana Šembery.

S jeho dcerou Kateřinou vyženil panství Maxmilián z Lichtenštejna. Za něj byla v letech 1635-1637 na nádvoří umístěna nádherná manýristická kamenná kašna, provedená Petrem Maternou podle návrhu Giovanniho Giacoma Tencally a přistavěny čtyři rohové věže s kovovými "lucernami". Ty však pro velkou tíhu musely být z věží postupně sejmuty.

Svou obrannou kvalitu prokázal bučovický zámek v roce 1645, kdy jej hrstka vrchnostenských úředníků, myslivců a měšťanů ubránila proti početnému švédskému oddílu.

K zásadním změnám došlo v roce 1681, kdy zámek přestal sloužit jako sídlo panstva a stal se jakýmsi administrativním centrem panství, a od roku 1720 sídlem centrální lichtenštejnské účtárny. Od té doby žádné závažnější stavební úpravy nenarušily jeho italský renesanční charakter.

Dnešní návštěvníci mohou s průvodcem projít první okruh, který zahrnuje reprezentační sály a soukromé pokoje s unikátními malovanými stropy a štukaturou. V přízemí zámku se podívají do Zaječího pokoje, Venušina sálu, Císařského pokoje, Ptačího sálu, Sálu smyslů, zbrojnice a také do přípravny jídel, v patře si mohou prohlédnout barokní kapli.

Druhý okruh je už individuální, během něhož mohou návštěvníci vidět vesměs sezónní výstavy. V přízemí zámku nechybí ani kavárna, která disponuje dětským koutkem.

Zámek, který stojí v samém centru Bučovic, je otevřen od úterý do neděle vždy od 10 do 16 hodin.

Související témata:

Výběr článků

Načítám