Hlavní obsah

Zámek Rájec nad Svitavou a galerie Kruh zvou na retrospektivní výstavu Jana Šmída

Novinky, Robert Rohál

Až do 27. května mají možnost návštěvníci zámku Rájec nad Svitavou vidět výstavu akademického malíře Jana Šmída. V prostorách galerie Kruh se podařilo soustředit několik desítek obrazů a grafik, které představují průřez jeho celoživotní tvorbou.

Foto: archiv autora

Galerie Kruh, která je součástí rájeckého zámku, hostí retrospektivní výstavu Jana Šmída.

Článek

Svým rozsahem a tematickým členěním představuje výstava na rájeckém zámku ucelený pohled na osobnost a tvorbu malíře Jana Šmída. Výstava je také jedním z kroků, které by měly tuto všestrannou tvůrčí osobnost přesněji začlenit do výtvarných proudů 2. poloviny 20. století a ve větší šíři ji také dostat do povědomí široké veřejnosti.

Jan Šmíd (1937 - 1995) se narodil v rodině brněnského lékaře a byl již od dětství konfrontován s kulturním životem své doby a regionu. V domě rodičů se scházeli malíři, spisovatelé, herci, takže měl možnost seznamovat se s jejich tvorbou, názory a myšlenkami.

Jan Šmíd vystudoval nejdříve Školu uměleckých řemesel v Brně a posléze v roce 1963 absolvoval na VŠUP v Praze v ateliéru prof. Antonína Strnadla. Do výtvarného umění vstoupil tedy v období tzv. zlatých šedesátých let. V té době částečného politického uvolnění se začal jeho talent brzy slibně rozvíjet. Jan Šmíd byl svým cítěním i školením především grafik. Tvořil drobná barevná zátiší provedená různými grafickými technikami.

O vysoké úrovni jeho grafické tvorby svědčí také fakt, že byl přijat do redakce tehdy proslulého kulturního časopisu Host do domu, kde byl pověřen jeho výtvarným řešením. V té době také graficky upravil a ilustroval básnickou sbírku Hany Proškové Oblaka a s úspěchem se setkaly i jeho realizované návrhy na sérii dopisních známek.

V Hostu do domu navázal řadu přátelství, přičemž duchovně nejbližší mu byl básník Jan Skácel. Ve spolupráci se svými přáteli z jiných uměleckých oborů – skláři, keramiky, kováři a textilními výtvarníky se podílel na vytvoření některých monumentálních objektů.

V blanenském okrese to jsou například skleněná okna obřadní síně v Blansku, výzdoba foyeru ředitelství v Univě Blansko, obřadní smuteční síň s dřevěnými palisádami v Jedovnicích. V Brně to byl keramický reliéf s motivem cyklistů pro cyklistický stadion, kryty hladinoměru pramenů Antonínka a Čítárna v Lázních Luhačovice, dále obřadní smuteční síň ve Vyškově nebo rozměrný artprotis Vinný kraj (470 x 180cm) pro kulturní zařízení tehdejšího zemědělského družstva v Čejkovicích.

S okupací Československa v roce 1968 a následnou normalizací v sedmdesátých letech byl rozvoj tvorby Jana Šmída zbrzděn, protože nezměnil své politické názory a netajil se jimi. To ale mělo za následek ztrátu veřejných zakázek a po zrušení Hosta do domu i úplný konec jeho grafické tvorby.

Jan Šmíd zůstal v té době svobodný ve svém myšlení a díle a s nátlakem režimu se potýkal v ústraní. Teprve po roce 1989 s neuvěřitelnou intenzitou, snad ve snaze dohnat ztracená léta, vytvořil ještě cyklus závažných děl. Bohužel závažná nemoc mu již nedopřála čas v práci pokračovat.  

Výstava je otevřena v galerii Kruh na zámku Rájec nad Svitavou do 27. května 2014 a návštěvníkům je přístupna v běžné provozní době zámku.

Související témata:

Výběr článků

Načítám