Článek
Křest nové publikace, která rozšířila nabídku regionální literatury a díky níž nahlédne čtenář do archeologických výzkumů pravěku, záhad z období středověku i z dějin nejnovějších, se uskutečnil v Městské knihovně v Dobrušce.
Vedle zástupce nakladatelství Oftis z Ústí nad Orlicí, jehož je Jiří Mach vyhledávaným autorem, nechyběli představitelé města – starosta Petr Lžíčař a místostarosta Miroslav Sixta, dále Mgr. Josef Frýda, který obstaral korektury, a dr. Zdeněk Zahradník, který přispěl cennými radami týkajícími se celkové koncepce.
Nová kniha přibližuje mnoho zajímavého z minulosti kraje pod Orlickými horami - v pětadvaceti kapitolách se autor zaměřil na příběhy, jejichž společným jmenovatelem je nějaké tajemství.
O tom, jak se rodila, řekl: „S málokterou knížkou jsem měl tolik práce jako s touto. Trochu jsem v ní zabrousil do oblastí, kterým moc nerozumím, a přesto jsem je tam dal, protože si myslím, že příběhy, které jsou objasněním tajemství minulosti našeho kraje, sem patří.“
Spolupráce s odborníky tedy byla nutná. Kdo tedy přispěl cennými radami? „Kapitolu o tajemných podzemních jezerech bych nenapsal bez konzultací a použití materiálů, které mi poskytl hydrogeolog dr. Svatopluk Šeda, kapitoly o archeologických průzkumech by samozřejmě nebylo možné napsat bez přispění dr. Martiny Bekové a Mgr. Bohumila Dragouna, kteří mi poskytli i fotografie z výzkumů. Co se týče kapitol o geologii, tak jsem se obrátil na Ing. Marka,“ přiblížil Jiří Mach.
Jeho kniha promlouvá o tom, že v historii Podorlicka existuje spousta věcí, které se teprve postupně odkrývají a které donedávna nebyly známy. Sám k tomu dodává: „Co se týče například archeologie, tak před historicky nedávnou dobou – padesáti lety, nevěděl o archeologii tohoto kraje nikdo nic. Až amatérští a později profesionální archeologové začali odkrývat tajemnou minulost. Našlo se místo, kde stávala osada Leštná, předchůdce Dobrušky, místo, kde stával opočenský hrad, máme i nálezy z pravěkých období a toto vše postupně umožnilo poznávat minulost našeho kraje, který jistě patří mezi historicky nejkrásnější u nás.“
Během křtu Jiří Mach také neváhal přiznat, co ho vedlo k napsání již třicáté publikace: „Chtěl jsem i touto cestou vzdát kraji, v němž žijeme, úctu, chtěl jsem, aby ti, kteří budou knihu číst, si z toho odnesli přesvědčení, že stojí za to, minulost kraje poznávat, protože je to něco, co nám ho dokáže lépe přiblížit.“