Záhadný zvon ve Skvrňově po desítkách let znovu slouží svému účelu

Jelikož významný románský kostel patří k jedněm z mála místních kulturních památek, snaží se obec Skvrňov o jeho postupnou opravu a zpřístupňování veřejnosti.

Nyní se rozhodla pro rekonstrukci vytlučeného zvonu z roku 1489. Ten byl navíc silně znečištěný a v držení pak zkorodovaný. Jak se posléze ukázalo, jeho oprava přinesla i několik poznatků, ale také jednu středověkou záhadu.

Svatohavelské posvícení a žehnání zvonu zahájili společně se starostkou Evou Knížákovou i farář Kamil Vrzal a ředitel Regionálního muzea v Kolíně Vladimír Rišlink.

Ten pohovořil hlavně o historii románského kostela, jenž byl postaven zřejmě ve 12. století a již od 16. století je kostelem pouze filiálním, jenž si však zachoval původní ráz. Zahájení bylo zakončeno odhalením pamětní desky, jež od té doby visí v kostele.

Zrestaurování zvonu kostela sv. Havla ve Skvrňově bylo zahájeno v dubnu letošního roku a na sbírce na jeho opravu se podílela rada místních rodin, obec Skvrňov, Římskokatolická farnost Uhlířské Janovice, ale i celá řada firem a jednotlivých dárců.

Zvon byl odborně zrestaurován kampanologem Michalem Měšťanem z Rudné a tesařem Josefem Košnarem ml. ze Skvrňova.

Renovace však stála za to. Návštěvníci, kteří se byli na zvon podívat až nahoře ve zvonici, si mohli užít za vydařeného počasí nejen výhled do širokého okolí, ale i zvon v celé své kráse. Zajímavé bylo především to, jaký nápis vynikl po očištění jeho horního okraje:   

„Keczti a k chwale panv bohv A swatemv petrv Do sskworzeczyna tento zvon Dielan gest leta bozeho 1cccclxxxix“.

Jde o text psaný v minuskuli (tzv. dobová malá písmena), v laickém překladu znamená: „Ke cti a chvále Pánu Bohu a svatému Petru byl tento zvon vyroben do Škvořešína léta Páně 1489.“ Dále pak obsahuje reliéfy na obou stranách, a to sv. Petra a Madony s malým Ježíšem a žezlem.

Dodnes nevyřešenou záhadou je ale původ vzniku názvu lokality Škvořečín či Škvořešín. Záhadou je i to, proč je zvon zasvěcen sv. Petru (a Madoně), a ne sv. Havlu stejně jako kostel. Svatý Havel totiž ve středověku patřil k populárním zdejším světcům.

Objevila se řada teorií, zahrnující možnost omylu středověkého kampanologa až po ty, které říkají, že zvon byl během renesance převezen z jiného kostela a Škvořešín nemusí být dnešní Skvrňov. Škvořešín má bohužel několik možných významů a pátrání po jeho původu se vytrácí díky nedostatku pramenů.

Ať už se záhada podaří v dohledné době vysvětlit či ne, Skvrňovští jsou rádi, že tam je a vydržel celou dobu, včetně všech válek. Ne že by byl nějak vzácný, to ne, ale všeobecně se ví, že původně byly v kostele zvony až tři. Jeden z nich byl údajně zkonfiskován za první světové války, o dalším se neví. Dochoval se tak jen jeden.