Článek
Najít v krajině stolovou horu, nazývanou Vladař, není vůbec žádný problém. Působí dojmem mocného panovníka, který klidně a zároveň s velkou vážností a autoritou vládne celé zdejší oblasti.
Keltové asi nebyli první
Velkou záhadou zůstává, kdo a proč vybudoval hradiště na této hoře jako první. Poslední výzkumy prolomily původní hranici, tedy rok 800 př. n. l., a to až do roku 1350 př. n. l.
„Před více než třemi tisíci lety se zde začal systematicky budovat komplex hradiště, jehož plocha představuje úctyhodných 116,3 ha a systém opevnění mohutných příkopů a valů čítá dohromady 18,5 km. Dodnes nevíme, kdy přesně bylo započato s výstavbou tak monumentálního sídla, kdo a jak jej vytvořil, ani proč došlo na přelomu našeho letopočtu k jeho opuštění a zániku,“ uvádí se na informační tabuli.
Chránily mohutné hradby velké bohatství?
Hora Vladař je velice obtížně přístupná. Svahy jsou prudké a místy máte pocit, že by bylo lepší a hlavně bezpečnější zapojit i horní končetiny. Šplhání vzhůru navíc komplikují kluzké kameny, pozůstatky původního opevnění.
I přesto někdo považoval za nutné ještě více zabezpečit hradiště a postupně budoval hradby, které musely být díky rozměrům viditelné z velké dálky.
„Nejmladší fáze hradby, široká až 8 metrů, měla čelní lisovanou zeď v rozestupech prokládanou svislými trámy a snad také vnitřní dřevěnou konstrukci prokládanou štěrkem a kameny. Brány s jistotou identifikovány nebyly,“ uvádí v knize Keltské Čechy Jiří Waldhauser, který se domnívá, že Vladař patří k nejvýznamnějším keltským pevnostem střední Evropy.
Mohutné hradby, místy dosahující výšky přes 4 metry, měly možná působit preventivně a odradit tak případného protivníka od plánů dobýt toto místo. Je také docela možné, že uvnitř hradiště se nacházelo na tehdejší dobu ohromné bohatství, které bylo nutné dostatečně ochránit.
„Třebaže je chránila sama výška krajiny, přece obehnali příkopem a ještě jinými opevněními ty vrcholky hor, na nichž se usadili,“ popsal keltskou slabost pro opevňování římský historik Livius
Kdo dnes ovládá Vladaře?
Když budete šplhat na akropoli, můžete potkat lišky či srnky a nad hlavou vám bude létat káně. Vše působí idylicky.
Podle některých odborníků však tato hora rozhodně není tak přívětivá, jak by se mohlo zdát. Je možné, že v době pravěku (nebo snad i středověku a novověku) zde probíhaly rituály, při nichž nechyběly lidské oběti.
„…existuje tu možnost přenosu do dávných magických dob a člověk ji svou všetečností může otevřít. Pak se ovšem zároveň vystaví i ´zájmu´ černých bytostí a jejich příchod je otázkou chvíle….Napadají ovšem zdraví nejen psychické, ale i tělesné,“ uvádí psychotronik Pavel Kozák v knize Tajemná místa Plzeňska.
Pokud nepatříte mezi příznivce historie či tajemna, jistě vás na Vladaři uchvátí výhled, který je zvláště v zimních měsících, kdy jej nezastiňují listy stromů, opravdu překrásný a fascinující.
