Článek
Hatšepsut, královna 18. dynastie, nikterak nevybočila z mravů své doby, když se stala ženou nevlastního bratra. Panovnicí Egypta byla dvacet let, vládla v letech zhruba 1479/1473 – 1458/1457 př. n. l.
Pro posílení své autority se nechávala zpodobňovat s Usirovým vousem a na veřejnosti nosila mužské oblečení. Mužský šat, v nějž se oblékala, nebyl projevem zmatených hormonů, ale prostředkem k posílení respektu, stejně jako připínání umělého vousu boha Usira, patrného a ji charakterizující i na jejích podobiznách. Její vláda byla prosta výbojů, naopak rozkvétal obchod, věda, stavitelství, umění.
Dér el-Bahrí (Severní klášter), později nazvaný Džeser-Džeseru (Nejposvátnější z posvátných), je pro běžné turisty, ne až tak znalé veškeré staroegyptské terminologie, znám jako chrám královny Hatšepsut. Tento zádušní chrám byl vestavěn do severní strany nad ním se pnoucí skály.
Stavitelem byl Senenmut, architekt, vychovatel a možný milenec královny. Terasovitě vystavěný chrám navazuje na přímku osy, vedoucí z hrobky Hapšepsut v Údolí králů, nedaleké významné archeologické lokality, zcela zapovězené fotografům a filmařům. Exkluzivní reportáž, včetně fotografií, z těchto míst publikovaly nedávno Novinky ZDE.
Severní klášter podobná omezení nemá, stejně jako mohutný komplex chrámu Karnak v Luxoru na protějším břehu Nilu. Je zde tedy možno pořídit si dokumentaci návštěvy místa, plného dávné historie.
Kousek pod masivní schodiště odveze turisty od vstupu vláček - domorodý strojvedoucí této rachotiny ochotně nabídne zájemcům sedadlo vedle sebe v kabině, očekávaje malou odměnu za pár minut spolujízdy. Pak již je možno nerušeně procházet třemi terasami stavby. Najdeme zde např. Síň obelisků, Síň zrození, svatyni bohyně Hathory, Anupovu svatyni, kapli Amona a královské rodiny i zmíněnou Puntskou síň.
Při cestě k chrámu, směrem k Nilu, stojí za pozastavení mohutné sochy, kolosy představující Amenhotepa III.
V novodobé historii místa nelze nezmínit krvavý akt, zvaný Luxorský masakr z roku 1979, kdy šest teroristů v přestrojení za ochranku proniklo do areálu chrámu královny Hatšepsut. Bezmála hodinu zde pak probíhalo zabíjení zajatých turistů, z nichž především ženy byly ubity a zohaveny mačetami. Další čtyři oběti byli místní.
Po střetu s ozbrojenými složkami egyptského státu pět z útočníků prchlo do hor, kde hromadně ukončili svůj život, jeden z nich byl při přestřelce předtím zraněn. Vyrojily se i účelové spekulace, že to byla provokace ze strany Izraele či samotné egyptské policie. Dopad na cestovní ruch byl katastrofální nejen pro Luxor.
Pochopitelně i dnes zájemce o poznání této významné archeologické lokality cítí v povědomí temný stín obav z možného opakovaného útoku. Nicméně statisticky se lze obávat nečekané smrti snáze v domácím silničním provozu, zásahem blesku či nadměrnou vědomou konzumací alkoholu a opájení se cigaretovým dýmem.
A s přihlédnutím k těmto nezpochybnitelným faktům jsem - netuše, že právě ten den v Bruselu se zviditelní sebevražední atentátníci, si dopřál tu radost vyrazit pokochat se staroegyptskými památkami v Luxoru a podělit se následně s čtenáři o dojmy z cesty.
