Článek
Úterý patřilo na stadionu v Novém Městě nad Metují žákům základní školy z „Králíčku“, tedy žákům s vývojovými poruchami chování a lehký mentálním postižením, pro které je tato škola určena a kteří tady pořádali každoroční olympijský den.
„Každá třída si zvolí zemi, kterou reprezentuje. V hodinách pracovního vyučování si vyrobí vlajku této země, se kterou pak nastoupí při slavnostním nástupu. Při něm je vztyčena také olympijská vlajka, zapálen olympijský oheň a přednesen slib rozhodčích a závodníků. Opravdu jako na skutečné olympiádě,” prozradil Lukáš Jarotek, hlavní organizátor této akce.
Disciplíny, ve kterých se soutěžilo, sice nebyly olympijské, i přesto na samotné dráze probíhal tak urputný boj, jako kdyby se jednalo o skutečnou olympiádu. Běh na 100 a 50 metrů, hod míčkem, skok do dálky a „maraton“, ve kterém musel každý účastník oběhnout jedno celé kolo, některé závodníky tak vyčerpal, že pokud by olympiáda pokračovala další disciplínou, asi by se jí nikdo nezúčastnil. To svědčí o tom, že každý z běžců skutečně nechal na dráze všechny své síly.
Ale za chvíli už se stadionem zase neslo dětské štěbetání, které utichlo ve chvíli, kdy došlo ke slavnostnímu vyhlášení výsledků a dekorování školních „olympijských“ vítězů.
Odměnou organizátorům pak byla radost vítězů. Ale objevily se i slzy a smutek. To když na některého ze závodníků nezbyla žádná medaile. Ti však mají naději už příští rok, neboť olympiáda v základní škole z „Králíčku“ se nekoná jednou za čtyři roky, ale každý rok v červnu. A tak zamáváním vlajkami „svých“ národů při slavnostním závěru uvítali jednotlivé třídy už ročník příští.
