Článek
Spolek se zaměřil na budování altánků a laviček v okolních lesích. Pravou chloubou se pak stal vyhlídkový altán na vrcholu kopce Babka. Byl zmiňován například v průvodci z roku 1910, později se však rozpadl a nebyl obnoven. Tolik z historických pramenů.
Vydáváme se od nádraží směrem do brdských lesů právě na zmíněnou Babku. Vede nás modrá turistická trasa - procházíme městem a pak kolem dětského hřiště i Tyršovou alejí a na závěr okolo Lesního divadla. Divadlo bylo zbudováno v roce 1916 také za podpory okrašlovacího spolku a slouží dodnes místním ochotníkům i kulturním akcím.
Po vstupu do lesa překračujeme silnici na Mníšek pod Brdy a jdeme až k rozcestí Pod Strážným. Zde se pokračuje po překročení Babského potoka vzhůru do kopce přímo k vrcholu. Podle rozcestníku nám zbývá kilometr cesty, avšak ten nejtěžší. Do prudkého kopce totiž tento kilometr trvá klidně i půlhodinu.
Vystoupali jsme pod vrchol, kde šipka ukáže, jak pokračovat na Babku. Kameny a skalky již signalizují vrchol kopce. Při kličkování kameny si připadáme jako lyžaři při obtížném slalomu. Na vrcholu ve výšce 505 m. n. m si můžeme už jen domýšlet, kde byl onen vyhlídkový altán, po kterém nezbyly ani základy. Vše však vynahradí výhled do krajiny a to jak na Berounské údolí, tak ve směru k Praze. Když budete mít štěstí, spatříte i okraj hlavního města v dálce. Přímo proti sobě v lese pak můžete spatřit další vrchol a to Strážný a pod námi Dobřichovice s okolím.
Na druhé straně kopce je místo s tábořištěm a skalními převisy. Podle některých historických zdrojů se zde v místních lomech těžil polodrahokam jaspis - právě tyto jaspisy byly údajně používány k výzdobě kaple svatého Kříže na Karlštejně. V okolí je několik lomů na bílý křemenec, avšak jsou již zarostlé hustým porostem, protože těžba zde skončila v 2. polovině 19. století. Což bylo velké štěstí, jinak by Babka byla odtěžena a zmizela z map.
Poté se můžete vrátit zpět na turistickou trasu a vyrazit zpět do Řevnic a posléze na nádraží. Celý výlet dlouhý zhruba 12 kilometrů.