Hlavní obsah

Za tajemstvím šumavských kopců – Bartoloměj

Novinky, Jan Kaše

Nad šumavským Podolím se zvedá vrch, který již v době středověku sehrával významnou úlohu v životě zdejších obyvatel. Důkazem jsou ruiny kostela a dalších staveb.

Foto: Jan Kaše

Kostel sv. Bartoloměje na Šumavě

Článek

Vrch Bartoloměj, který dosahuje nadmořské výšky téměř 700 metrů, je na první pohled nenápadný a ničím nevýrazný šumavský kopec. Ukrývá však v sobě dlouhou historii sahající nejméně do období středověku.

Základy položeny v době císaře Karla IV.

Kostelík nad Podolím, který byl zasvěcen sv. Bartoloměji, byl vybudován ve 14. století ještě za vlády nejvýznamnějšího panovníka Karla IV.

K jeho stavbě, samozřejmě v gotickém slohu, bylo využito žulových kvádrů. Chrámová loď byla dlouhá necelých jedenáct metrů a široká přes osm metrů. V roce 1579 kostel vyhořel a následně byl rekonstruován.

V okolí farního kostela sv. Bartoloměje se nacházel i hřbitov pro část Běšin, Hubenov, Podolí a Tržek, který svému účelu sloužil až do roku 1804.

Kostel už nechceme

Tak toto přání nezaznělo z úst místních obyvatel v období totality, jak bychom asi předpokládali, ale mnohem a mnohem dříve.

„Na žádost osadníků a z vůle biskupa Budějovického r. 1788 opuštěn a fundus instruktus přenesen do zámeckého kostela v Běšinech, kterýž odtud stal se farním; starý kostel ponechán svému osudu, později svévolně pobořen“ uvádí se v článku Běšiny-kostel sv. Bartoloměje, který byl publikován v roce 1899 v Soupisu památek (www.depositum.cz).

Za císaře Karla IV. kostelík vznikl a za rakouského císaře Josefa II. byl zrušen.

Otázkou však zůstává, proč najednou přestal kostel nad Podolím vyhovovat. Snažili se osadníci zalíbit rakouskému císaři, který rušil kláštery i řády? Nebo přestali být ochotni stoupat do strmého kopce za bohoslužbou a dalšími církevními obřady?

Zvláštní místo

K ruinám kostela sv. Bartoloměje se nejlépe dostanete přes Podolí a Tržek, odkud vede panelová cesta, která zde byla před rokem 1989 vybudována armádou pro potřeby raketové základny.

Kromě kamenných zdí kostela zde naleznete i žulovou křtitelnici, staré sklepy a zbytky budov, které byly součástí celého areálu. Volně roztroušené kameny již navždy ztratily svou původní funkci a umístění. Jsou němými svědky doby, kdy místo bylo v rozkvětu a lidé sem přicházeli, aby nalezli klid a možná i rozhřešení.

I v dnešní době, pokud sem zavítáte, najdete nejen kus naší historie, ale i překrásnou a klidnou atmosféru, která do vás postupně proniká, a přitom ve vás probouzí nejrůznější myšlenky a otázky, jako například, zda křesťané byli opravdu prvními lidmi, kdo využili zvláštnosti tohoto místa.

Související témata:

Výběr článků

Načítám