Článek
Kromě nádherné přírody je čeká dřevěný kostel převezený z Podkarpatské Rusi, studánky - Leopoldka a Dudlavá, pietní místo partyzánských bojů s další studánkou, samotné Pustevny s nenapodobitelnou architekturou Dušana Jurkoviče a na zpáteční cestě vodopády na potoce Bystrá.
Naše první zastávka se nachází na společné trase turistických cest modré a žluté značky v samotných Kunčicích pod Ondřejníkem. Dřevěný řeckokatolický kostel ze 17. století, původem z Podkarpatské Rusi, zakoupil od farníků obce Hliňance v roce 1928 generální ředitel vítkovických kamenouhelných dolů, ing. Eduard Šebela.
Stavba byla rozebrána na jednotlivé označené díly, převezena po železnici a opět poskládána do své původní podoby v místě nacházejícím se naproti tehdejšímu Šebelovu sídlu v Kunčicích pod Ondřejníkem. To se stalo v roce 1931. Kostel původně zasvěcený archandělu Michaelu byl novým majitelem zasvěcen sv. Prokopu, patronu země české, a sv. Barboře, ochránkyni horníků. První obřad, který se zde konal, byla svatba dcery ing. Šebely s hrabětem Larischem.
Žlutá značka KČT nás pak povede vzhůru svahy Malé Stolové hory k zastavení druhému. Je jím studánka Leopoldka pojmenována po arcibiskupu Leopoldovi. Nachází se poblíž lesnické chaty pod rozcestníkem Malá Stolová. Její pramen bývá označován za velmi vydatný a čistý.
Od rozcestníku budeme pokračovat ve stopě červené značky KČT. Zavede nás úbočím Kněhyně po hranici NPR Kněhyně - Čertův mlýn nejen ke druhé studánce Dudlavá, ale také k pomníku partyzánských bojů v Beskydech. Odbočkou od Kněhyně - sedlo můžeme navštívit třetí ze studánek naší trasy pojmenovanou U partyzánky. V jejím sousedství najdeme pomník věnovaný partyzánce Růženě Valentové pocházející z Olomouce, která zahynula v roce 1944.
Přes Čertův mlýn pak sestoupíme k rozcestníku Tanečnice - sedlo. Tady máme na vybranou, zda k Pustevnám dojdeme přes vrchol Tanečnice, nebo po jeho úbočí. Můžeme zvolit jednu cestu tam a druhou jako zpáteční variantu. Naše zpáteční stopa totiž vede po zelené značce KČT zpět do Kunčic pod Ondřejníkem právě od tohoto rozcestníku.
A jsme u cíle. Pustevny - své jméno získaly podle poustevny, která zde stála až do konce 18. století. Nepřekonatelná architektura Dušana Jurkoviče nesmazatelně spojená s tímto místem - útulny Maměnka a dnes vyhořelý Libušín, postavené v roce 1899, jsou dodnes středem obdivu každého z turistů při jeho pouti na Radhošť.
Zpáteční cesta nás zavede zelenou značkou beskydskými lesy k vodopádu na potoku Bystrá a pak k rozcestníku Na Pekliskách, a to jsme již takřka u konce celého putování - v Kunčicích pod Ondřejníkem.
Celá trasa měří zhruba dvacet kilometrů, až na prudké stoupání na počátku k rozcestníku na Malé Stolové jde o pohodový turistický výšlap s výhledy na překrásnou místní přírodu a s poznáním trochy historie zdejšího kraje.
