Hlavní obsah

Z rozhledny na vrcholu Předního Žalého je vidět nejen Sněžka, ale někdy i Praha

Novinky, Jiří Cysař

Nedaleko Vrchlabí a lyžařského centra Herlíkovice se nalézá na vrcholu Předního Žalého rozhledna. Jedná se o jedinou kamennou rozhlednu v Krkonoších. Leží na hranicích Libereckého a Královohradeckého kraje a její výška je 18 metrů.

Foto: Jiří Cysař

Bouda a rozhledna

Článek

K rozhledně se můžeme vydat po turistické trase z Herlíkovic a to po žluté trase až k rozcestí Pod Zadním Žalým a odtud po červené značce kolem stejnojmenného vrcholu se dostaneme na Zadní Žalý s rozhlednou.

Trasa je pět kilometrů dlouhá a charakterizuje ji stoupání z nadmořské výšky 521 metrů až do výšky 1020 metrů. V zimní sezóně a v létě, pokud je lanovka v provozu, se k rozhledně dostaneme sedačkovou lanovkou ze ski areálu Bubákov-Herlíkovice.

Rozhledna Žalý, kterou nechal postavit již v roce 1890 hrabě Harrach, je unikátní svojí scenérií. Nabízí pohled jak do kraje (za dobré viditelnosti na Hradec Králové, Turnov, dokonce i Prahu), tak na nejdůležitější vrcholy Krkonoš - Kotel, Sněžku, Luční a Černou horu a další vrcholky.

Její historie je velmi zajímavá, jelikož materiál, z nějž je vybudována, se třikrát změnil. Původně dřevěná rozhledna byla v roce 1889 nahrazena montovanou železnou vyhlídkovou věží s výškou 15 metrů a v roce 1890 doplněna dřevěnou vyhlídkovou restaurací. V této době se Žalý stal vyhledávaným cílem turistických výprav z blízkého Benecká  i vzdálenějších míst.

V roce 1892 byla ocelová konstrukce nahrazena dnešní kamennou věží o výšce 18 metrů, vybudovanou s ohledem na očekávaný vzrůst okolních smrků, přesto ale bylo nutno pro zachování výhledu provést v šedesátých letech částečné odlesnění vrcholové partie.

Na rozhlednu stoupáme vnitřním dřevěným schodištěm a po několika málo minutách a 89 schodech se ocitáme na vrcholku vyhlídkové nekryté plošiny. Avšak úsilí vynaložené na výstup se nám bohatě vyplatí, jelikož máme opravdu nádherný panoramatický výhled na okolní krajinu. Na Podkrkonoší i na Krkonoše.

V den našeho výstupu jsme konkrétně dohlédli až na vzdálené Trosky, také na Sněžku a Friesovy boudy naproti svahu. Tabulka s popisy vrcholů, jež vidíme na hřebenech hor, jsou nám vodítkem v orientaci v krajině. Po návštěvě vrcholku sejdeme dolů a můžeme navštívit místní boudu. S docela pohnutým osudem s dobrým koncem.

Na tomto místě byl již hostinec na přelomu 19. a 20. století, avšak shořel a byl nahrazen lehkou montovanou dřevěnou stavbou, která byla původně součástí Zemské jubilejní výstavy. Stavba zde stála až do druhé světové války, kdy byla během okupace zničena.

Od té doby až do roku 2008 zde stály pouze základy původní stavby a tradice čekala na své znovuzrození. Stavba horské boudy Žalý trvala dva roky. Během léta a podzimu 2008 byla vyhloubena studna, upraveny základy a postavena hrubá stavba. Od srpna do prosince 2009 byl zařízen interiér restaurace a objekt celkově dostavěn do stavu téměř hotového.

Ve stejném roce byl objekt Horské Boudy Žalý schválen k předčasnému užívání, přičemž kolaudace proběhla v lednu 2013. V roce 2012 došlo k dostavbě patra a podkroví, kde se nachází byt správce a několik pokojů k přespání. A nyní již plně fungující restaurace s kvalitním jídlem a pitím. I my si dali něco malého k jídlu a vyrazili na další krkonošskou trasu a to do Benecka po červené značce.

Související témata:

Výběr článků

Načítám