Článek
Než přejdeme k nastíněným legendám o kostelu Narození Panny Marie, neuškodí zkraje několik věcných informací. Původně románský kostel z doby počátku 13. století získal barokní podobu v letech 1736-1739. Pochopitelně místo bylo obýváno již dlouho předtím, od Keltů v mladší době železné po Slovany od stoleté šestého.
Strašín je prvně, coby majetek Vítkovců, obhospodařovaný johanity ze Strakonic, dokladován písemně roku 1254. Další majitelé byli pánové z Rabí. Kostel na návrší je jako poutní místo uváděn roku 1369. Za husitských válek vesnice stranila kališníkům, v době třicetileté války byl držitelem příslušník stavů Jaroslav Bukovanský Pinta, takže po Bílé Hoře následovala konfiskace a další postupní majitelé již byli cizokrajného původu, jak naznačují jména don Martin de Huerta, Lopez de Gradina a Isellin z Lanna.
S třicetiletou válkou je spojena událost z roku 1619, kdy poblíž obce byla stavovským vojskem do posledního vybita část drancující císařské armády, tvořená uherskými žoldáky.
Co však nelze doložit, je původ názvu obce - jedna varianta zmiňuje základ ve slovu stráž (ves střežila stezku do Pasova, i pasovský biskup byl majitelem Strašína), další nabízí možnost označení sídla jakéhosi Stráši, a ta nejatraktivnější spojuje místo se strašením. Toto by měl údajně dokládat přídomek obce locus horribilis, tedy místo hrůzné, v těžko dohledatelné farní knize.
Ohledně zázračných událostí, zásadní je spojena s budováním kostela, který měl původně stát na jiném místě. Leč neznámá síla kameny přenášela tam, kde stojí kostel dnes. Až po pár dnech se vesničanům za hromu otevřelo nebe a oni spatřili Pannu Marii, kterak ony kameny přenáší. A tatáž dáma má na svědomí vytrysknutí zázračného pramene v kameni za kostelem, stačil jí pouhý dotek prstu.
Dosvědčit její existenci by mohl poustevník Martin Rezek Strakonický, kterému se přitom Matka Boží po usilovných modlitbách zjevila u skalky za kostelem, aby mu oznámila, že ho za tři dny čeká setkání s ní v království nebeském. To se i naplnilo, poustevníka do hrobu uložil sám anděl.
Za husitských dob, kdy procesí nebyla žádoucí, se pro změnu díky mariánské modlitbě poutníků uzamčená vrata kostela sama otevřela a uvnitř již hořely svíce. K úvaze již je zápis z roku 1678, kdy po prosebné návštěvě procesí sušických ustal v městě mor. Zajímavé je, že pouti se konaly i za Josefa II., který je plošně zakázal.
Novodobému rabování padla za cíl v roce 1990 gotická Madona, dar Půty Švihovského, i obraz Panny Marie. Dnes můžeme na oltáři vidět její kopii - historie vyhotovení repliky ZDE. Při návštěvě se můžete sami přesvědčit, zda Jezulátko má na hlavě hadí korunku, kdysi uzmutou odvážným hochem hadí královně.
Bílý přízrak se má zjevovat u křížku pod kostelem, po proměně v holubici, třikrát oblétne kostel a zmizí, a vlaštovky pro změnu mají 8. září na střechách sraz před odletem.
VIDEO: Kostel a kaplička
V okolí Strašína se nachází také geologická přírodní památka Mrazové srázy u Lazen, 23 metrů dlouhá Strašínská jeskyně (momentálně nepřístupná) a mokřadní rezervace Na Volešku. Takže žádný strach, ve Strašíně a celé Kašperské vrchovině se nudit nebudete.
