Článek
"Naše první výzkumné téma zahrnovalo raně středověké archeologické památky svázané s Hedvábnou cestou. To byla jedna z nejdůležitějších historických obchodních komunikací spojujících Evropu s Asií, po níž proudilo luxusní zboží z Orientu také na naše území," vysvětlil vedoucí expedice a zároveň děkan Fakulty filozofické Pavel Vařeka.
V letošním roce objevili výzkumníci mohylová pohřebiště v zázemí Chumary – opevněného raně středověkého centra, spojeného právě s Hedvábnou stezkou, ale také zaniklé systémy polí, které svědčí o významu orebního zemědělství v podhůří Kavkazu v tomto období.
Předmětem studia se staly rovněž vzácné nálezy středověkých textilií, které dokládají povahu zboží přepravovaného po Hedvábné cestě a poskytují vzorek luxusních materiálů dovážených až do Evropy a patrně i na české území, např. na Velkou Moravu. Kromě toho nalezli archeologové dosud nejvýše položený doklad výroby kovů na Kavkaze, který se nachází v nadmořské výšce přesahující dva tisíce metrů.
Dalším cílem expedice byl výzkum archaické stavební tradice roubené vesnické architektury zřejmě středověkého původu, která je unikátní v celé oblasti Kavkazu i v širším kontextu.
"Dokumentací trosek vesnic zaniklých v nedávné době nezkoumáme pouze prastarou stavební kulturu, ale zaznamenáváme také hmotné pozůstatky zločinů komunismu. Takový výzkum můžeme označit jako archeologii komunistické totality," dodal Vařeka.
Samostatnou pozornost věnovali výzkumníci historii a současnosti islámu v této oblasti. Zaměřili se na nejstarší památky svědčící o šíření tohoto náboženství od 17. století, především arabské nápisy na kamenných náhrobcích, ale také na aktuální situaci.