Článek
„K vidění budou například amoniti, tedy mořští hlavonožci se zavinutou schránkou pocházející z období od mladších prvohor až po třetihory, dále mlži ze svrchní křídy či hřebenatka z neogénu. Návštěvníci výstavy si budou moci prohlédnout zuby jeskynního medvěda nebo části pleistocénního koně z poslední doby ledové,“ uvedl autor výstavy Milan Dvořák, zoolog a geolog Vlastivědného muzea v Šumperku.
Připomínka významného paleontologa
Fosilie od prvohor až po čtvrtohory pocházejí ze sbírek šumperského muzea. Několik jich je zapůjčeno z Úsova, kde jsou součástí tamní lichtenštejnské sbírky přírodnin. Prezentaci doplní i fotografie a mapy s vybranými nalezišti v České republice.
Vystaveny budou také dendrity, tedy kusy hornin s drobnými keříčkovitými útvary na povrchu, které vznikají chemickým působením prosakujících vod a podobají se zkamenělinám rostlin.
Výstava připomene i mohelnického rodáka, geologa a paleontologa Richarda Schuberta, jenž padl za první světové války.
Živoucí fosilie
„Návštěvníci se dozvědí také o živoucích zkamenělinách, což jsou druhy, které přežily až do současnosti. Mají řadu prehistorických rysů, kdysi patřily k velké skupině dnes už vyhynulých organismů, jejich příbuzné druhy vymřely. Z rostlin jsou to například cykasy nebo jinan dvoulaločný, jenž se objevil už v prvohorách a je tedy starší než dinosauři. Z živočichů je to třeba prastarý plaz hatérie, nejvíce rozšířený v druhohorách, mořští členovci hrotnatci nebo hlavonožec loděnka,“ objasnil Dvořák.
Hledej dinosaura
Zájemci si na výstavě budou moci zahrát na paleontologa a pomocí štětečku vyhrabat z písku model dinosaura. Dalším zpestřením se stanou valouny ukrývající odlitky zkamenělin.
Výstava zahajuje vernisáží ve středu 30. dubna v 17 hodin. V Hollarově galerii šumperského muzea bude k vidění až do 6. července. Školy si mohou objednat komentované prohlídky.