Hlavní obsah

Výstava návštěvníky zavede do zákopů první světové války i do polního lazaretu

Novinky, Vladimíra Krejčí

Mohutné zákopy obložené pytli písku zaujímají část Galerie Šumperska. Návštěvník jimi projde do krytu a vzápětí se ocitne před lazaretem s těly raněných. Figuríny, dobové předměty, fotografie i citace z deníků dokreslují podmanivou podívanou a vtahují návštěvníka do atmosféry Velké války.

Foto: Vlastivědné muzeum Šumperk

Slavnostní nástup jednoho z náhradních praporů 93. pěšího pluku před odjezdem na frontu.

Článek

Projít historií od bezstarostných let přes počáteční nadšení z vyhlášení války až k hrůzám na ruské i italské frontě a bídě a zoufalství v zázemí umožňuje nová, velkolepá výstava Vlastivědného muzea v Šumperku. Na návštěvníka mocně působí vtažením do těžkých časů, od kterých nás dělí pouhé století. 

„Je to v Šumperku vůbec poprvé, co výstavou přibližujeme osudy obyvatel města a okolních vesnic za první světové války. Dokumentujeme dění na frontách i v zázemí, zvláštní pozornost věnujeme bojové cestě 93. pěšího pluku, jehož doplňovací prapor sídlil v šumperských kasárnách,“ objasnil Zdeněk Doubravský, historik a autor výstavy. 

Od zábav k apokalypse  

Ihned po vstupu do výstavních prostor se návštěvník ocitá naproti dvojici figurín. Muž a žena mají na sobě předválečné oblečení, stojí před plakátovací plochou, která zve na koncerty, představení divadla, biografu či varieté. Živý společenský i kulturní ruch dokumentují fotografie plavců v bazénu šumperských lázní nebo bruslařů na kluzišti rámovaném siluetou jesenických hor. 

Následující výstavní panely přibližují nadšení, s jakým převážně německé obyvatelstvo města vítalo vyhlášení války. Mnohem méně radostná nálada panovala v následujících letech, i když alespoň ukázky dobové propagandy podsouvají ne-li idylické, pak alespoň snesitelné obrázky. Úryvky z deníků vojáků naopak líčí válečnou apokalypsu bez příkras. 

Přes zákopy ve skutečné velikosti, kryt i obvaziště raněných s dobovým vybavením a s dokonale namaskovanými figurínami, z nichž jedna má dokonce amputovanou nohu, výstava spěje k finále válečných let. Fotografie dokumentují dění na frontě i popravy legionářů jako vlastizrádců. Utrpení v zázemí dosahuje vrcholu. Obyvatelstvo hladoví, podvyživení lidé snadno podléhají španělské chřipce. 

Výstava zachycuje jen čtyři roky v životě našich pradědečků a prababiček. Na začátku se zdají být šťastní a bezstarostní, na konci navždy poznamenaní hrůzami, které by si předtím nedokázali ani představit. 

Rehabilitace vojáků rakousko-uherské armády  

Výstava Šumpersko za Velké války 1914 – 1918 je pozoruhodná nejen vylíčením dobové atmosféry, ale také tím, že události zaznamenává bez ideologických nátěrů. 

„Chtěl bych, aby přispěla k rehabilitaci rakousko-uherského vojáka bez demagogických nánosů minulého století. Mnoho našich lidí v uniformách mocnářství bojovalo stejně odhodlaně a hrdinsky jako muži v československých legiích,“ zdůraznil Doubravský a odcitoval slova velitele 88. pěšího pluku Karla Wagnera: „Není-li československý národ zavázán vděčností svým synům bojujícím v řadách bývalé rakousko-uherské armády, je jim přece jen povinen svou úctou.“ 

Výstavu tvoří převážně exponáty ze sbírek Vlastivědného muzea Šumperk. Další zapůjčil Státní okresní archiv Šumperk, Vlastivědné muzeum Olomouc, Východočeské muzeum Pardubice i soukromí sběratelé. Na vlastní kůži zakusit tísnivou atmosféru zákopů mohou návštěvníci Galerie Šumperskado 1. června.

Výběr článků

Načítám