Článek
Rezidencí krále Václava IV. byl Pražský hrad, kde jej dodnes připomínají Václavovy síně ve Starém královském paláci. Zde žil se svou první chotí Johannou Bavorskou i druhou ženou Žofií Bavorskou.
Na Pražském hradě bylo ve stínu rozestavěné katedrály přední ohnisko minuciózního dvorského umění a vnímání krásy i smyslovosti života v rámci celé Evropy. Králův monogram W, točenice, ledňáček, lazebnice… to vše nás napadá, když se vysloví jméno Václav IV. Jeho oblíbenými místy ale byly i hrady Křivoklát, Žebrák a Točník, Hrádek na Zderaze v Praze.
Nový hrádek nebo jen Hrádek v Kunratickém lese nechal postavit Václav IV. roku 1411 a již následujícího roku se sem rád vydával za odpočinkem, ještě před dokončením stavby. Václav IV. chtěl, aby se hrad jmenoval po něm, tedy Wenzelstein, podobně jako tomu bylo u Karla IV. a jeho Karlštejnu. Toto pojmenování se ale neujalo a lidé ho nazývali jednoduše Nový hrádek.
Roku 1419 zde král Václav IV. přijal zprávu o defenestraci jím dosazených novoměstských konšelů, která u něj vyvolala záchvat zuřivosti následovaný lehkou mrtvicí. A o dva týdny později, 16. srpna 1419, se tu podle dobových kronik skácel k zemi a po tříhodinové agónii zemřel.
Václav byl obdivovatelem iluminovaných rukopisů a malého umění. Umění jeho doby je v sochařství a malířství spojené s tzv. krásným slohem. To prostupovalo vším; stačí připomenout esovitá prohnutí soch Madon s dítětem. Oblíbeným tématem zůstávaly i Piety a ke slovu přišlo i zpodobnění stojícího Krista trpitele.
Návštěvníci výstavy uvidí skvostné příklady užitého umění, sochařství a deskového malířství. Z významných výpůjček připomeňme Sedleckou a Velkobítešskou monstranci, relikviář sv. Markéty z Břevnovského kláštera, poprsí sv. Petra a Pavla z Arcibiskupského paláce v Praze, kasuli zvanou Rokycanská, univerzitní žezlo Humboldtovy univerzity v Berlíně, pící roh z Drážďan, ale také unikátní jezdecké sedlo z Metropolitního muzea v New Yorku.
Jako příklad přebírání katedrálních motivů mohou posloužit prolamované kachle z hradu Melice. Krásné jsou i figurální vitráže z gotických oken a jemností vyniká soubor pohřebních rouch ze sbírek Pražského hradu, jednoho z nejvýznamnějších souborů středověkých textilií na světě.
Návštěvníky jistě zaujme výraz soch Bolestného Krista ze Staroměstské i Novoměstské radnice nebo Ukřižování z kaple Dumloserů z Národního muzea ve Varšavě. Krásná je i socha Madony z Kruzlowa zapůjčena z Národního muzea v Krakově. Desková malba je zpřítomněna Adorací Páně z Hluboké nad Vltavou a Madonou Svatotomášskou z Moravské galerie v Brně. Zajímavé bude srovnání veraikonů ze Svatovítského pokladu a Národního muzea ve Varšavě. Ze slovenské Kremnice byla zapůjčena torza proroků.
Výstavu pořádá Kancelář prezidenta republiky a Správa Pražského hradu u příležitosti 600. výročí úmrtí českého a římského krále Václava IV. v Císařské konírně od 16. srpna do 3. listopadu.