Článek
Pro tento rok jste udělali tematickou výstavu Lötz-Tango. Co tomu předcházelo?
Protože tematickými výstavami jsme se zabývali se Zdeňkou Řezníčkovou (ředitelka Muzea Šumavy), rozhodli jsme se, že je budeme dělat společně. Také proto, že je to posazené do autentického místa. Moje sklárna, kde je sklářská huť, ateliér skla i galerie, je poslední sklárna na české straně, kde se funguje sklářská výroba až po dekoratérskou dílnu. S paní Řezníčkovou jsme si řekli, že tady je asi 3000 exponátů, které se vážou ke sklářské výrobě, protože jsem nejen sklář, ale i sběratel. A pro letošní rok mne napadla myšlenka udělat výstavu skla Tango. Bylo to zrovna připravené, bylo toho dost, patří to k Lötzovi a mě se to líbilo. A protože nedáme dohromady tolik irizovaného skla, abychom začali s něčím pompézním, jako je irizový dekor, začali jsme Tangem. Začali jsme od konce, protože tohle sklo se vyrábělo mezi světovými válkami ve sklárně Klášterský Mlýn u Rejštejna. Pak jim nasadili nějakou válečnou výrobu a v roce 1947 výroba skončila.
Odkud jste si zapůjčil exponáty do výstavy?
Hlavní část exponátů byla z depozitáře Muzea Šumavy v Kašperských Horách, ale bylo to doplněné ze soukromé sbírky mojí a mého kamaráda.
Jaký byl o výstavu zájem?
Zájem byl nebývale velký. Návštěvnost už jen podtrhla význam a unikátnost výstavy. Kromě odborné veřejnosti, která to zhlédla, ať to byli různí zaměstnanci českých i německých muzeí, tak hlavně také ze stran německých starožitníků, kteří to chtěli vidět pohromadě. Měli jsme tu lidi ze Spojených států až po Austrálii. Těžko říct, kolik lidí výstavu vidělo, protože některý den jich přišlo pár, ale měli jsme dny, kdy tady bylo třeba dvě stě lidí, že jsme se sem pomalu se sklářem Tomášem Svobodou nevešli, když jsme ještě u toho měli prohlídky.
Na co se vás lidé nejčastěji ptali?
Samozřejmě je nejvíc zajímalo, jak se dělaly papouščí barvy. Normálně komentovaná prohlídka trvala cca 45 minut, ale měl jsem zde studenty se soukromého gymnázia z Prahy, kteří tady vydrželi celé dvě hodiny! Už jsem podezíral paní profesorku, jestli jim otázky nenadiktovala. Studenty například zajímalo, co to je sulfid kademnatý, jak vypadá. Samozřejmě, ze školy už si to přesně nepamatuji, tak jsem jim vyprávěl takové historky... Jindy jsem tady tvrdě narazil na nějakého pana chemika, který mi přesně vysvětlil, co je sulfid kademnatý. Byli zde lidé, kteří se pohybují v architektuře a umění, ale také přišli lidé, kteří kolem toho prošli a řekli: „To je bakelit" a zase odešli. Pokud mohu hodnotit, výstava byla velice úspěšná proto, že se jedná o čisté Tango od vídeňské skupiny Wiener Werkstäte. Chtěli jsme ukázat původní Tango ze sklárny Klášterský Mlýn od firmy Lötz.
Tematická výstava pro letošní rok je už minulostí. 15. října byla rozebrána. Co přijde teď?
Už teď se s paní Řezníčkovou intenzivně zabýváme myšlenkou na příští letní sezonu, kdy tady opět pro veřejnost otevřeme naši sklářskou huť, ateliér skla i galerii s další tematickou výstavou.
