Článek
Televize je dávno samozřejmou součástí každodenního života. Tehdy před více než půlstoletím byla pravou senzací, byť jen černobílou, blikající, občas poruchovou a teprve hledající svůj obsah a možnosti.
Na Špilberku probíhá od 24. června do 31. prosince pozoruhodná výstava mapující z více pohledů historii a současnost brněnského televizního vysílání. V relaci s dobou je výstava interaktivní, umožňuje vyzkoušet si některé z televizních profesí, přiblíží známé a populární pořady i tváře, jak je přinášel čas.
Devět výstavních místností upoutá návštěvníky všech věkových kategorií. Pamětníci se rozvzpomenou na mnohé z historie, již zasuté ve spodních přihrádkách paměti, nahlédnou i do budoucnosti. Nedlouho po prázdninových měsících se studio, které zažilo mnohá stěhování, přesune do televizního komplexu 21. století v Líšni. Jistě ta nejlepší tečka za oslavou výročí.
Při procházce devíti výstavními místnostmi by návštěvník neměl opomenout desátou. Je jí chodba, kterou zdobí panely s dnes již historickými doklady spolupráce výtvarných umělců s televizí. Jsou zajímavé, poutavé, současně dokladem doby, kdy technika nedosahovala možností dneška. Výtvarník u ní nemohl hledat oporu, nebo dokonce techniku přijímat jako náhražku vlastní invence a umu.
Panely představují jen část děl užitého umění vzniklých pro potřebu televizního studia. Setkáme se tu však s řadou jmen výrazných osobností brněnské výtvarné scény. Jen namátkou V. Houf, A. Mikulka, B. Mysliveček, J. Rajlich...
Se studiem dlouhodobě spolupracoval František Borovec, který nejen vystavuje, ale zasloužil se o prezentaci této části výstavy. Sám se k ní vyjádřil: „Chce ukázat asi poslední práce, kdy se užité umění dělalo ručně s minimálními technickými pomůckami. Výtvarné oddělení ČST Brno mělo díky špičkovým výtvarníkům a architektům, ostatní výpravné složky nevyjímaje, velmi dobrou pověst. Brno se stalo centrem výtvarného dění nejen pro televizi, ale i film.“
Pohled na výstavní panely