Článek
Malíř Miroslav Štolfa (1930) se narodil v Brně, svým životem a tvorbou je s městem spjat. Malířským i kreslířským umem a dílem však hranice města zřetelně přesahuje.
Výraznou osobnosti našeho soudobého výtvarného umění přibližuje velkoformátová monografie sto padesáti osmi barevnými reprodukcemi jeho obrazů. Kniha obsahuje i soupis malířských děl v rozmezí let 1944 až 2016 zpracovaný malířem ve spolupráci s Janem Trnou. Čítá 788 titulů. Samozřejmě neobsahuje pastely, působivé kresby uhlem či mistrovské miniatury. Chybí tvorba z předchozího roku – období příprav k vydání knihy.
Miroslav Štolfa byl i v loňském roce plný vitality a tvůrčích sil. Jeho aktivita, nasazení i záběr jsou úctyhodné. V žádném ze svých obrazů však neustoupí rutině, při vysoké profesionální virtuozitě, překvapuje stálým hledáním a něčím novým. Dnů, kdy by ho návštěvník nezastihl v činnosti v některém z jeho dvou ateliérů, by bylo poskrovnu. Výstižně napsal autor průvodního textu Jiří Hlušička: „Tvorba je způsobem Štolfovy lidské existence.”
Jiří Hlušička (v letech 1961 až 1989 ředitel Moravské galerie, který se zasloužil o její vznik) sledoval Štolfovu tvorbu téměř od počátku. Za důležité k pochopení malířovy tvorby považuje jeho rodiště – Maloměřice, kde se příroda se zalesněnou krajinou sváží i sváří s městskou periferií.
Štolfa měl od počátku blízko k technice a civilizačním jevům. V prvních obrazech zachycuje krajinu, i město s jeho ruchem, tramvajemi a motocykly. Technické motivy převažovaly dále, např. v cyklu Nová příroda. Obdiv k technice, jak psal dříve Jiří Valoch, se u „pozoruhodného umělce“ mísí s obavou „z nekontrolovatelného samovývoje techniky“. Hlušička označuje Štolfův přístup k realitě jako „předmětnou abstrakci“.
Počátek tisíciletí slovy Hlušičky zastihl malíře na vrcholu snažení, s očima však ne k retrospektivě, jak vypovídá i název pozdější výstavy Nová naleziště k jeho 85. narozeninám. Malíř tvoří vlastní svět, blízký poezii. Jeho obrazy možno přijímat jako básně psané štětcem. Hlušička se snažil nalézt slovo, které by vystihlo Štolfovo dílo. „Nakonec jsem dospěl k pojmu obraznost,“ píše.
Miroslav Štolfa i úspěšným pedagogem. Učil výtvarnou výchovu na středních školách, pak působil na vysokých školách: v Olomouci, pak v Brně. Byl ze skupiny osobností, které se zasadily o vznik Fakulty výtvarných umění VUT v Brně. Zde vedl malířský ateliér. Přesné informace, např. údaje o výstavách či zastoupení v galeriích, podává monografie.
Před přáteli výtvarného umění se otevírá kniha, která osloví bohatou obrazovou výbavou a slovem povolaného.
Kdo zná malíře Miroslava Štolfu, zná i člověka vážícího slovo, skromného, laskavého. Muže díla s tvůrčím elánem a pracovním nasazením. Ke zdařilé monografii gratulace s přáním, aby jeho rok se dvěma osmičkami přinesl malíři další tvůrčí kapitoly. A samozřejmě: pevné zdraví!
