Článek
Galerie Kotelna v Říčanech u Prahy připravila výstavu Ondřeje Olivy a Tomáše Tichého INSTANT LIFE, ve které se snoubí sochařská tvorba s malířskou. V době, kdy společnost přijímá snadno interpretovatelná „multimediální díla“ je „tradiční“ malba i socha u mladé generace velkou vzácností.
Nepřehlédnutelná autentičnost jejich tvorby v profilu současného českého výtvarného umění vyrůstá z hluboké emocionální zkušenosti prožívání světa i ze zkušenosti dotyku s jeho bezprostřední materiálností.
Oba světoznámí výtvarníci se účastní mnoha soutěží a výstav jak u nás, tak ve světě.
Sochař Ondřej Oliva je pevně spjat s hmotou. Způsobem zpracování záměrně vyvolává pochybnosti o tom, z čeho plastika je, zda z přírodního nebo umělého materiálu. Formy a tvary převzaté z přírody osobitě přetváří ve zvětšeném měřítku, přitom však radikálně narušuje jejich přirozenou podobu vkládáním cizorodých struktur.
Oliva pracuje s obsahem i formou tak svébytným způsobem, že znejisťuje jejich identitu i původ. Dílo zároveň přibližuje konkrétním přírodninám a současně staví do přímého protikladu k nim - jeho sochařská díla se pohybují na rozhraní přírodniny a artefaktu.
Pracuje s rozličnými druhy materiálů, které „se tváří“ jako dřevo, jako větvoví křovisek, jako skořápky ořechů či jiných věcí nezřetelného původu, neznámého určení, jejichž finální podoba jako by poukazovala k tajemství a skrytosti světa a zároveň byla oslavou vitality. Ryze lidská tvořivost je tu položena vedle tvořivé moci přírody.
Mezi jeho veřejné realizace mimo jiné patří Strom poznání, Náhrobek Josefa Masopusta na Vyšehradě a Fontána v Uherském Brodě
Společně s Tomášem Tichým vytvořili nástěnnou malbu ve Vodní elektrárně Semily.
Malíř Tomáš Tichý svou současnou tvorbou navazuje na své minulé cykly, jimiž reagoval na pocity neukotvenosti existence současného člověka ve světě, na odcizenost a osamělost jedince žijícího v materiálně zajištěné společnosti.
Tichého tvorba posledních let vychází z ještě hlubších úvah o osudech lidské společnosti i celé planety. Prostor a čas se mu začíná otevírat jinak, jinak i hmotnost a tíha, nehmotnost a lehkost, blízkého i vzdáleného. Maluje to, co o prostoru Země, která je nám světem, tuší.
Vidí společnost žijící ve stupňujícím se vnitřním chaosu, jež se nakonec vydává za řád a bezpečí. V nové dynamické perspektivě objevuje stopy lidského konání, jež se vynořují z prostoru, který nyní obsahuje i dimenzi čtvrtou – čas. Svou malbou vyvolává Tomáš Tichý otázky po možnostech zajištěnosti lidského života, po jeho ohrožení vyprázdněním i po naději jeho naplnění. A tak také vyjevuje touhu svou tvorbou zahlédnout cosi z hlubiny světa a z podstatného určení lidského života.
Je mimo jiné finalistou řady uměleckých soutěží. Mezi nimi můžeme uvést: Wells Art Contemorary, The Columbia Threadneedle Prize, CBM Prize, Beers Contemporary - VISION V a Celeste Prize
Na výstavu se můžete přijít podívat do 24. listopadu.
