Článek
Zda i dnes v údolí hraběnky Terezie Buqoyové, rozené Paarové, na návštěvníka dýchne duch doby návratu k přírodě, hlásaného Rousseauem (jinak i paradoxně ne zcela respektujícím aristokracii), myšlenky známé i jako inspirace vzniku parku, vybudovaného na přání paní hraběnky, je na vnímání přírody a místa každým návštěvníkem.
Procházku parku můžeme začít buď od brány a parkoviště v Údolí u Nových Hradů, nebo naopak sestupovat odshora, kde na okraji této národní přírodní a kulturní památky poblíž vodní nádrže Humenice stojí tvrz Cuknštejn. Obhlédnout ji lze pouze zvenčí, je v soukromém vlastnictví, a pokud někdo zná její stav před zakoupením nynějším majitelem, který se postaral o její záchranu, jistě si povšimne známek jejího znovuzrození. Cesta, během níž po vstupu z louky do lesního prostu narazíme na malý rybník, zatím Stropnici míjí, ta teče vlevo údolím.
Na rozcestí U odpočívadla je možno volit cestu doprava k památnému, více než 500 let starému dubu, nebo na druhou stranu k řece, kde jako první historická zajímavost stojí na břehu ruiny Modrého domu, dnes spíše cihlově červeného.
Byl vystavěn roku 1803 jako oblíbené letní sídlo hraběnky Terezie, za své vzal při povodni 1915, po modré střeše dnes již není ani památky. Zato je zde k vidění jeden z mnoha četných reprezentantů exotických dřevin, kterým je vysoký cypřišek Lawsonův, další v parku zastoupené druhy jsou třeba cizokrajná borovice douglaska a vejmutovka.
O kousek dál pak narůstající jemný hukot signalizuje blízkost vodopádu - je sice umělý a pochází z roku 1817, napájen je nepřetržitě korytem odvedeným ze Stropnice a padá do kamenitého řečiště z výšky 20 metrů.
Podle toku řeky pak dorazíme k empírovým Lázničkám, zbudovaným v letech 1788 - 1797 Václavem Buquoyem, zvaným dříve proto Václavovy lázně (Venzelbau). Dnes slouží jako penzion a restaurace, občerstvit se a ubytovat můžete i o málo níže ve starém novogotickém Hamerském mlýně.
Okružní cestou zpět můžeme ještě vystoupat k švýcarskému domu z roku 1852 a následně kolem Gabrielina rybníka terénem opět sestoupit k zmíněnému dubu, zvanému dub svatebčanů. Je spojen s pověstí o panském správci a trpaslících, kteří nedopustili, aby správce vykácel stromy lemující cestu, a vystrašili ho tím, že nechali spadnout jeho dům. Toto je jen pověst, ale některá původní stavení zde již opravdu nenajdete, vzala je voda a čas.
VIDEO: Procházka údolím
Pochopitelně celou trasu naučné stezky lze absolvovat opačně i použít různých spojovacích cest mezi levou a pravou stranou údolí. Vstup je zdarma, občerstvení poskytuje i kiosek u parkoviště, park je přístupný celoročně, v čase mrazů múže vodopád poskytnout prostor a insipraci k nevšedním snímkům.
Stejně jako osou parku v Terčině údolí je tok menší řeky a název je spjat s v místech panujícím šlechtickým rodem, odobně v nedaleké přeshraniční Weitře můžete projít podle, tedy spíše proti toku Lužnice, Gabrieliným údolím (Gabrielental) z 19. století, pojmenované po šlechtičně Gabriele Fürstenberg.
