Článek
Důvod, proč se historické jádro města zachovalo tak nedotčené, je prostý - i když svého času byly Bruggy významným obchodním evropským centrem, díky zanesení kanálu Zwin, spojujícím město s mořem, jejich význam poklesl, a to dokonce tak drasticky, že po dlouhodobé stagnaci patřily Bruggy roku 1850 mezi nejchudší belgická města, zmiňováno je dokonce prvenství v tomto negativním žebříčku.
Význam dostupnosti vodní cesty je znám i z nedalekého Gentu, v době jeho rozkvětu významnějšího než Londýn nebo Paříž. Ovšem Bruggy z popela hospodářského úpadku povstaly až v 19. století, a právě staletí trvající chudoba se zapříčinila o stagnaci modernizace a nové výstavby, takže historický komplex zůstal prakticky nedotknutý.
Důležitá místa jsou například místní náměstí - na tom, zvaném Markt, tedy Trh, se tyčí 83 metrů vysoká věž Belfried. Komu se zachce zdolat 336 schodů, může se pokochat pohledem na město z ptačí výše.
Druhým významným náměstím je pak Burg, pojmenovaný dle toho, že zde dříve stávala pevnost. Krom novogotického justičního paláce a gotické radnice zde stojí bazilika svaté Krve. Pochopitelně o reálnosti této relikvie je možno pochybovat, stejně jako u mnoha podobných ostatků a předmětů.
Kupříkladu v Provence můžete, pokud nepochybujete, vidět například zlomek kříže, na kterém Kristus skonal, nebo ostatky Máří Magdaleny, a podobných míst je v Evropě nespočet. Jelikož co chvíli se někdo halasně hlásí ke křesťanským tradičním hodnotám, mají tato místa jistě své opodstatnění, a to i díky historické a umělecké kráse.
Nechybí zde nespočet kanálů a mostů, paradoxní je, že ten nejvíce vyhledávaný, tedy most sv. Bonifáce, je teprve stoletý mladík. Jeho romantický vzhled podtrhuje i výhled na nejstarší špitál v Evropě, špitál sv. Jana, kde se nachází muzeum lékárnictví a Hanse Memlinga, i na chrám Panny Marie, jehož 122 metrů vysoká věž je po té v Antverpách druhou nejvyšší v Belgii, a v kterém najdete Michelangelovu sochu Madony.
Přímo v podloubí mostíku má svůj ateliér malíř David de Graef, v jehož apartmánu trávil líbánky i belgický královský pár. Jeho moderní, surrealismem prosycené působivé práce, si lze volně umělcově dílně prohlédnout.
Jelikož asi ne každý si může dovolit ubytovat se ve stejném apartmánu jako královská krev, našincům postačí kemp Memling, stejně jako v Gentu jediný ve městě, odkud se lze snadno dostat do města autobusem hromadné dopravy, vhodné je využít jízdenku na více jízd, platnou bez omezení i v jiných belgických městech. Kemp je zřejmě pojmenován po významném vlámském malíři Hansi Memlingovi, nástupci Jana van Eycka, zemřelém v Bruggách roku 1494.
V Bruggách i blízkém okolí se nachází nespočet zámků, takže po toulkách historickým centrem stojí za to probádat i blízké okolí.
V souvislosti s paralelou na italské Benátky je nutno zmínit i místní krajku, tradici známou z benátského ostrova Burano. Mlsné jazýčky zase těžko odolají chutným lokálním pralinkám a čokoládě, belgické pivo pak je kapitolou sama pro sebe, jelikož jeho nabídka a chuť dokonale naruší naše představy o tom, že kotlina česká je jakousi pivní velmocí – statisticky to však tak nějak platí v množství piva u nás zkonzumovaného.
