Článek
Děj filmu je dozajista mnohým dobře znám - jedná se o až anticky vystavěný osudový příběh, kde dvanáct místních sedláků se poněkud pokrytecky a alibisticky usnese zbavit ves nebezpečného souseda. Film bývá za úspěchy na Českých lvech (hned desítka ocenění) i nominaci na prestižního Oskara mnohdy označován jako přeceňované dílo, jindy přirovnáván k modelu westernového syžetu (hanácký western), tu zase blízký přes protektorátní dobu děje dramatům starověku.
Bez ohledu na znalost či neznalost filmu, jeho zápletek, finále i mezinárodního obsazení, není od věci při toulkách po jihu vlasti tuto „hanáckou“ vísku poctít návštěvou. Vcelku strategická poloha u silnice Čimelice (nebo nedaleké Mirotice, podle toho, zda jedeme od Písku či od Prahy) - Zvíkovské Podhradí, vcelku jasně napovídá, že Varvažov najdeme přímo cestou ke gotickému klenotu Zvíkov nad soutokem Otavy a Vltavy.
První písemná zmínka o Varvažově se datuje k roku 1387, předpokládaný vznik osady v těchto místech však potvrzují blízká slovanská hradiště a osady z 8. a 9. století. Kníže Vladislav II., který se roku 1158 stal českým králem, dva roky před svojí korunovací, tedy roku 1156, přivedl do Čech několik řádových bratří rytířsko-mnišského řádu sv. Jana Jerusalemského, s kterým se seznámil v době své účasti v neúspěšné křížové výpravě za osvobozením Božího hrobu.
Později byl varvažovský statek, který dostal řád do správy, rozšířen také o Smetanovu Lhotu (příznivci kopané jistě zbystří, ano, pokud se vám vybaví jméno Jan Koller, jste doma) a Krsice. Majetkem Schwarzenbergů se tamní zámek stal koupí roku 1847 a tím splynul s panstvím čimelickým. Sám řád se během let stal známý coby řád maltézský, a to od počátku 16. století, kdy po nuceném opuštění Palestiny se přes Sýrii, Kypr a Rhodos nakonec usadil právě na Maltě - známí jsou dnes též coby johanité.
Co se týče zámku - nečekejte však Hlubokou nebo podobnou expozici, tato bývalá tvrz je veřejnosti nepřístupná, leč obhlédnou lze ji zvenčí. Velkopřevor johanitského řádu Emanuel Václav Krakowský z Kolowrat Varvažov a tím i zámek vlastnil od 13. století, Schwarzenberkové (dnešní znovumajitelé z orlické větve) zde v období let 1847 - 1948 zřídili školu. Nepřehlédnutelnou dominantou obce je kostel sv. Kateřiny, rovněž zbudovaný johanity, a to v polovině 13. století.
Mezi drobnější zajímavosti patří několik výklenkových kaplí, hřbitovní kaple, pár roubených domů, nebo barokní most přes řeku Skalici, kde je rovněž výklenková kaple, stejně jako tomu často na mostech bývá, zasvěcená sv. Janu Nepomuckému (dozajista proto, že tento mučedník měl zemřít utonutím po svržení z mostu, kterým nebyl jiný, než přímo most Karlův).
Velmi pěknou procházku nabízí odtud právě řečiště Skalice, a to až k soutoku s pravostranně přitékající Lomnicí, kde se nachází PP V Obouch, aby pak pod již jejím jménem zakrátko splynuly s Otavou. Proti proudu Lomnice zakrátko vede trasa přes mostík podle Landeckého potoka.
Tyto zdánlivě drobné krásy jihu Čech s doteky historie i kouzlem přírody rozhodně stojí za cíl výletu.
Další ve Varvažově točené filmy: Plavecký mariáš * Proč nevěřit na zázraky * Střílej oběma rukama * Stříbrná paruka * O zatoulané princezně
zámek
restaurace u rybníka (U Hastrmana)
most přes Skalici