Článek
Píše se rok 1929. Do rezidenční Masarykovy čtvrti v Pisárkách se do nově postavené vily přistěhovala rodina brněnského textilního továrníka Alfreda Stiassného. Návrhu a realizace luxusní vily pro bohatou židovskou rodinu se ujal známý a vyhledávaný architekt Ernst Wiesner.
Vnější puristický vzhled domu, usazeného do tříhektarové zahrady, přesně odpovídající stylu architekta Wiesnera, byl ale v protikladu k jeho interiéru. Tam si Stiassnich prosadili luxusní vybavení v té míře, v jaké je první republika umožňovala.
Vnitřní uspořádání bylo rozděleno na obytné a technické místnosti tak, aby rodina nebyla rušena služebnictvem, zároveň ale bylo vše dokonale propojeno. Pro rodinu a návštěvy byla určena reprezentativní jídelna a salon s bohatým dřevěným obložením, mramorovými krby a historizujícím nábytkem. Samozřejmostí pak byla v patře velká samostatná ložnice pro rodiče, dále dětský pokoj a herna.
V přízemí byl naopak prostor pro služebnictvo. Část personálu byla ubytována právě zde, část na pozemku mimo samotný dům. Nachází se zde kuchyně s přípravnou a také výtah na jídlo. Nechyběly ani prostory pro skladování kožichů a zavazadel.
Jelikož si rodina hodně potrpěla na sportovní vyžití, nachází se ve sklepení domu tělocvična, na zahradě bazén a tenisový kurt a také ustájení pro čtyři koně. Rodina si bohužel svého domu užívala pouhých 9 let. V roce 1938, kvůli židovskému původu, v obavě o své životy opustila území republiky přes Londýn do Brazílie a následně do Kalifornie, kde žijí jejich potomci dodnes.
Za okupace zabralo vilu gestapo. Po válce zde v květnu 1945 pobýval a úřadoval při své známé cestě z Košic do Prahy prezident Edvard Beneš. To předznamenalo další osud vily. V srpnu 1946 přešla vila pod národní správu, v roce 1952 poté pod komunistický krajský národní výbor.
Tím bylo rozhodnuto, že vila bude používána pro ubytování významných návštěv města. V té době se jí také začalo místními říkat Vládní vila a toto pojmenování se používá dodnes. V roce 1972 hostila vila asi nejvýznamnějšího návštěvníka, kubánského diktátora Fidela Castra. V roce 2014 se vila dočkala obnovy a pod správnou Národního památkového ústavu se otevřela návštěvníkům.
Od chvíle, kdy se vila Stiassni opět otevřela, prošly jí tisíce návštěvníků. Při prohlídkách s průvodcem mohou obdivovat původní pojetí interiéru, doplněného uměleckými předměty i drobnostmi běžného života. Vila ale začíná žít i množstvím netradičních kostýmovaných prohlídek a řadou kulturních akcí.
Kvetoucí zahrada zve k tichému posezení nebo naopak na zahradní slavnost. Pro odborníky i pro širokou veřejnost zde pracuje Metodické centrum moderní architektury, které pořádá odborné i populárně naučné přednášky a jehož chloubou je specializovaná knihovna s tematikou architektury moderny.
Líbí se vám vila Stiassni? Podpořte ji na http://cestamipromen.cz/hlasovani svým hlasem v soutěži o Nejlepší proměnu pořádanou v rámci výstavy Má vlast cestami proměn.